Virus jménem stres

Žijeme ve zrychlené době, ve strukturovaném čase a v orientaci na výkon. Někteří z nás i v honbě za úspěchem. Žijeme ale také po letech klidného vývoje v čase, kdy je celý svět konfrontován s ohrožením lidstva. Bojíme se globálního oteplování a nyní i nákazy virem covid-19. Své pocity často označujeme jako stres, aniž se blíže zamýšlíme nad tím, co přesně tím slovem myslíme. A jaké situace sami považujeme za stresující a proč. 

Příjemný stres

Význam anglického termínu stres je zátěž. A zátěž nám může být příjemná, to ji definujeme jako „eustres“, ale i nepříjemná – a té říkáme „distres“. Jakýkoli objektivní podnět má přitom na pomyslné škále našeho vnímání stresu od nuly do desítky plynulý přechod a jen obtížně lze vlastní vnímání stresové události někomu přesně vysvětlit a obhájit. 

Nula, tedy nedostatek podnětů a izolace, může někoho strašlivě nudit, dráždit a unavovat, zatímco jiní tyto zkušenosti vyhledávají a nechávají se zavírat do prostředí, kde jsou podněty výrazně omezeny. Přebývají ve tmě, samotě a tichu, bez rušivých vlivů okolní společnosti a bez kontaktu s lidmi dny i týdny. A libují si. Platí to i naopak. Krizoví manažeři, záchranáři či lidé v obranných složkách si akutní krizové situace, jež můžeme na škále označit jako stupeň deset, užívají. Teprve tehdy se cítí užiteční, platní i šťastní. 

Jak reagujeme na zátěž

Ve vztahu k pojmu stres rázem vytane rozdíl mezi stresem objektivním a subjektivně vnímaným. V literatuře najdeme v zásadě tři odlišné překrývající se přístupy k prevenci i popisování stresu a stresových situací. 

Technický přístup tvrdí, že stres je objektivní realita prostředí – a jako s takovým s ním i nakládá. Zkoumá stres jako nezávislou příčinu mající vliv na lidské zdraví, jako v zásadě škodlivý vliv okolního prostředí. Řeší jej jednak bezpečnostními předpisy a také legislativními úpravami. Tento přístup tvrdí, že všichni jedinci ve stresové situaci jsou ohroženi stejně. A technicky uvažující legislativci vyhlašují nouzový stav, stanné právo, kontrolují a trestají ty, kdo porušují vyhlášení, zákazy a příkazy. A vlastně svou činností upozorňují na nebezpečí a u citlivých jedinců vytvářejí pocit paniky, ohrožení a strachu o život. 

Fyziologický přístup k pojmu stres říká, že jde o běžný fyziologický účinek řady podnětů prostředí na jedince. Reakci na stresové podněty považuje za soubor logických a předpověditelných hormonálních a nervových reakcí na změnu vnějších či vnitřních podmínek. Fyziologický přístup konstatuje, že víc na nás psychologicky dopadá náhlá prudká změna podmínek, která přesahuje naše možnosti přizpůsobit se. Stejně tak upozorňuje na to, že se naše reakce na stres v čase může změnit podle toho, zda se rozhodneme podnětům vyhýbat, nebo si na ně zvykat.