Budoucnost tělesné výchovy

Už zakladatelé Sokola Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner moudře pravili: „Je třeba znát minulost, abychom mohli s odvahou hledět do budoucnosti.“ Nejstarší český tělocvičný spolek si letos připomíná 160. výročí svého vzniku. Budoucnost pohybových aktivit nastupující generace je nyní v našich rukou.

Tělesnou výchovu akcelerovala pandemie koronaviru o několik let dopředu. Budoucí policisté například cvičili doma s vařečkou. Během improvizovaného tréninku si žáci střední policejní školy z pražských Hrdlořez brali místo obušku do ruky kuchyňské náčiní. „Učitelé nám dávají na internet videa, jak mají údery vypadat zpomaleně. My se pak musíme sami natočit na video, abychom ukázali, jak jsme všechno natrénovali. Podle toho dostaneme ve škole známku,“ popsala distanční výuku studentka třetího ročníku Alice. Z předmětu speciální příprava, v němž teď improvizuje s vařečkou, bude v tomto roce maturovat. Na policejní škole jde v podstatě o tělesnou výchovu. Pak už mají budoucí policisté jen míčové hry.

Děti podle zpětné vazby tělocvik přes kameru nebavil. Pomoci může paradoxně další virtuální nástroj. Webová aplikace Tělocvik.online přináší učitelům na prvním stupni základní školy zdroj inspirace do hodin. „V Tělocviku.online vidím nové náměty i obměnu toho, co už znám. Stejně jako hledáte náměty na výtvarku nebo český jazyk, tak občas hledáte, jak byste udělali zajímavější hodinu tělocviku. Nebo jak byste mohli nachytat líné dítě,“ vysvětluje přínos aplikace Anna Křivská z MŠ a ZŠ Dolní Břežany.


Inspirace z aplikace

Právě v této středočeské obci vznikla většina videoukázek, které pro aplikaci natáčel tým odborníků z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Učitel si tak místo dlouhých popisů jednotlivých cvičení, v nichž se obvykle ztratí už na třetím řádku, pustí názornou ukázku a přesně ví, jak má cvik vypadat. „Konečně mám po ruce, co potřebuji. Aplikace je super, já bych ji ocenila i pro druhý stupeň,“ hodnotí novinku na trhu vzdělávání Barbora Benešová ze ZŠ Kamenné Žehrovice.

Řada dětí a mladých lidí kvůli uzavřeným školám a kroužkům přestala cvičit a někteří se po otevření k pohybovým aktivitám nevrátili. Podle obezitologa a tělovýchovného lékaře Martina Matoulka ze Všeobecné fakultní nemocnice může absence pohybu u dnešních dětí ovlivnit jejich pohybové vzorce v dospělosti. „Důležité je, že děti si formují návyky. A teď nebudou mít žádné dobré zážitky spojené s pohybem. Může se stát, že nebudou mít pohyb rády. Naopak kdo má fyzickou zátěž spojenou s nějakým dobrým zážitkem, ten si na to vzpomene i v dospělosti,“ popisuje Matoulek. Obezitolog dále upozorňuje, že děti, které se nehýbou, budou i v dospělosti méně šikovné. „Mnoho z nich už ani nezačne sportovat. To znamená, že nebudou umět ani padat, což sportovci umějí lépe. Naopak nesportovci se i při pádu mohou mnohem častěji zranit,“ dodává lékař.

Učte se od dospělých

Pomoci by dětem s pohybovou aktivitou mohla inspirace od dospělých. Ostatní kraje by v tomto mohla ponouknout jižní Morava a projekt, který zde ve spolupráci s Národní sportovní agenturou realizoval svaz Malý fotbal Brno. Jako zbraň proti rostoucí nadváze dětí, prostředek ke zlepšení jejich tělesné zdatnosti, ale též metoda pro návrat dětí ke sportu po vleklých koronavirových omezeních a také zvýšení osvěty učitelů.

Do výuky na mateřských a základních školách vyslal svaz erudované lektory, kteří vedli hodiny tělesné výchovy či sportovních kroužků. V šesti krajích České republiky se do něj zapojilo 52 škol a 6765 dětí, trenéři vedli dohromady 750 hodin. „Cílem této výzvy je přivést více dětí ke sportu. Vnímáme, že nejen v České republice, ale i celosvětově je zapojení dětí do pohybových aktivit nedostačující. Trend snižování pohybových aktivit byl navíc značně urychlen a podpořen pandemií onemocnění covid-19, zvláště u dětí předškolního a školního věku, neboť v důsledku lockdownu se možnosti sportování a organizovaného pohybu těchto dětí téměř zastavily. Důsledky současného způsobu života dětí a nuceného lockdownu jsou zřejmé. Přinášejí zdravotní rizika jako růst nadváhy, či dokonce obezitu, pokles obecné tělesné zdatnosti, fyzické a psychické odolnosti a sociálních kompetencí,“ vysvětlil důvody k vytvoření projektu Filip Juda, předseda Malého fotbalu Brno.

Ohlasy na cvičební jednotky jsou kladné. „Pro naši školu byl tento projekt zpestřením. Děti se na cvičení velmi těšily a vyptávaly se. Taky mužský element při výuce přinesl oživení, protože jsme ve škole samé učitelky. Mít tam chlapa pro ně bylo super,“ líčí Markéta Lacmanová, učitelka v Mateřské škole Holandská ve Znojmě. Výuku tam měly děti jednou týdně přibližně hodinu. „Mívali jsme to pro celou třídu, v níž je čtyřiadvacet dětí. Účast byla dobrovolná, ale všeobecnou část začaly všechny děti. Když se hrál fotbálek, šly ty, co měly zájem. Bavilo to hlavně kluky, ale zapojily se i holky,“ doplňuje Lacmanová.


Placená zóna

Matěj Toman