Ta třída byla zakletá. Kdo v ní začal učit, do roka otěhotněl. Mladé učitelky se o třídnictví v tomto divotvorném žákovském kolektivu doslova praly, avšak ředitel šílel, neboť mu pedagogické pracovnice pravidelně mizely do spádových porodnic. Proto jsem dostal 7. B na starosti já. Pravděpodobnost otěhotnění byla v mém případě srovnatelná s možností valorizace učitelských platů na evropskou úroveň. Vést 7. B po křivolaké stezce školního roku ovšem nebylo nic snadného. Žáci neoplývali zvídavostí ani pílí, v jejich tělech se navíc začala rezolutně hlásit o slovo puberta a ke všemu ještě kolem nás neustále kroužily aktivní maminky, které se mi snažily všemožně pomáhat. Ze všech nejaktivnější byla jistá Debora Coufalová, rozvedená finanční poradkyně, která nejprve pojistila celý učitelský sbor úplně na všechno a pak se vrhla jako kamikadze na moji třídu, kde měla syna Olivera, který nepropadal snad jen z tělocviku, protože z něj byl osvobozen. Hyperaktivní Debora nejprve vyzdobila stěny naší učebny údernými hesly typu Vzdělání je lampou života, Nejlepší motivace je pochvala či Komu se nelení, tomu se zelení. Když zjistila, že puberťáci na tato moudra příliš nereflektují, ba dokonce že žák Kotapiš ze slova „pochvala“ odstřihl poslední slabiku, změnila strategii. „Děcka nečtou. Musíme udělat z návštěvy školní knihovny něco vzrušujícího,“ řekla mi rozdychtěně jednoho rána na dozoru v šatně, načež připravila workshop s názvem Čtení je cool, čtení je sexy, čtení je hustý! Na odpolední akci ve školní knihovně jsem se dostavil jen já a její Oliver, který v životě nepřečetl snad ani leporelo. Po tomto fiasku se Coufalka na týden odmlčela. Její vůle přiložit ruku k dílu však byla nezlomná. Na následující hodinu přírodopisu se mi nakýblovala s novým projektem Báječná tajemství tvého těla, což byla kombinace pohlavní osvěty a čirého šílenství. V závěru hodiny ležely žákyně na lavicích a vzájemně si vytahovaly zpod svetrů polštáře v zoufalé snaze napodobit porod, zatímco chlapci se učili navlékat kondom na nohu od židle. Vůbec bych se po tomto zmatku nedivil, že až přijde jejich chvíle, navléknou prezervativ na nohu od židle a - v domnění, že učinili antikoncepci zadost - vrhnou se k partnerce nechráněni jak bůžek satyr na nymfu v olivovém háji… Poslední kapkou v poháru se stal zvířecí koutek, který tato činorodá žena zřídila ve výklenku učebny. Morčata zapáchala, křečci se přes ujištění, že jde o samé samičky, hbitě rozmnožovali, želva byla od samého ňuhňání zralá na antidepresiva a scink po dvou týdnech uprchl z terária a dosud se nenašel. A dost, řekl jsem si a pozval Coufalici na důrazný pohovor do školní knihovny. Chystal jsem se té herdekbabě zatrhnout veškeré nevyžádané aktivity a omezit její přítomnost ve škole na třídní schůzky čtyřikrát do roka. Debora Coufalová si mé pozvání vysvětlila zjevně po svém, neboť se dostavila v těsném kostýmku s volánky a vyzývavě nalíčená. Ale to se dáma spletla. Sotva jsem však otevřel pusu, abych jí to vytmavil, ozval se venku ohlušující jekot. Bylo totiž první pondělí v měsíci, kdy probíhala pravidelná zkouška obecní sirény, na což jsem zapomněl. Pochopitelně nebylo slyšet jediného mého kritického slova. Debora mi posunky naznačila, že to nevadí, že mi rozumí, načež se na mne vrhla a začala mě zuřivě líbat. Než jsem se jí stačil vytrhnout ze sevření, začalo se mi to líbit. Když houkačka dohoukala, zašeptala mi Debora do ucha: „Já říkala, miláčku, že z návštěvy školní knihovny musíme udělat něco vzrušujícího…“ V knihovně bylo i kanape, takže jsme vzápětí udělali zadost červené knihovně. Nebyly tam však žádné kondomy, neboť ty skončily navlečeny na nohách školních židliček. Když jsem zhruba za dva měsíce oznamoval, že ve škole končím, protože nastupuji na otcovskou dovolenou, považoval to ředitel za dobrý vtip. Jakmile jsem mu však vysvětlil, že až Deborka porodí, nebylo by prozíravé, aby zůstávala na mateřské ona, když jako finanční poradkyně vydělá víc než já, pokusily se o ředitele mdloby, přičemž ševelil cosi o kletbě horší než prokletí faraonovy hrobky. Nechápu to. Vždyť co je krásnějšího než naplněná láska. Ostatně, na uvolněné místo třídního v 7. B se mu hlásí sedmadvacet učitelek z celé republiky, a dokonce dva učitelé, z nichž jeden je starý mládenec a druhý se léčí na neplodnost. Tak jaképak strachy!

Placená zóna

Ervín Bedrníček