KNIHOVNA BUDOUCNOSTI

Knihovníci byli odjakživa známi extravagantními nápady. Tentokrát jsou v tom ale nevinně. Projekt Future Library (Knihovna budoucnosti) má na svědomí skotská umělkyně Katie Patersonová. Významní spisovatelé by měli knihovně odevzdávat rukopisy svých dosud netištěných děl, která vyjdou nejdříve za sto let. Knihovna sídlí nedaleko Osla, kde už rostou stromy, jejichž dřevo by mělo být použito na papír pro romány určené budoucím generacím. Jako první se do projektu přihlásili prozaici Margaret Atwoodová a David Mitchell, autor románu Atlas mraků, jehož nový příběh si budou moci čtenáři přečíst až v roce 2114. Možná je to způsob, jak oživit upadající zájem o literaturu. Knihovnu už nejspíš obcházejí zloději, jejichž pirátská vydání by mohla navnadit číst náročnou literaturu jako dobrodružnou četbu i naši mládež.

ZUBY PANÍ MINISTRYNĚ

Prázdninový pořad České televize 168 hodin nachytal ministryni školství Kateřinu Valachovou na švestkách. Vlastně na zubech. S košatostí sobě vlastní se šéfka školského rezortu v televizi rozpovídala o tom, jak je třeba „konečně zastabilizovat peníze, abysme se nedrkotali zubami, teda zubama“ - opravila se posléze. Nemilosrdný redaktor Miroslav Korecký komentoval její vystoupení slovy: „Nedrkotá se zubama, ani zubami, ale zuby - a neříká se abysme, nýbrž abychom!“ Kéž by však paní ministryni provázely přehmaty pouze gramatické! Nedávno například oznámila, že chce zřídit instituci Dům demokracie a lidských práv, kde chce Čechy „učit kritickému myšlení“. Nápad bratru za sto milionů korun ročně.

SMUTNÉ VÝROČÍ

Netvrdím, že počítám úplně přesně, ale domnívám se, že letos tomu bude dvacet let od té doby, co literární časopis Tvar přestal svým autorům vyplácet honoráře. Ano, kulturní periodikum, vycházející od roku 1990, existuje už dvě dekády, aniž by za články byť jen symbolicky platilo. Redaktoři, kteří Tvar obsluhují, jsou placeni z grantu, jinak veškerý obsah dotují ze svých kapes básníci, spisovatelé, esejisti, literární vědci a další nadšenci. Na jednu stranu je to úžasné, jak tuhý kořínek má u nás kultura, na druhou stranu však nesmírně skličující, jak málo si svých kulturních statků vážíme. Kdy už odpovědným místům dojde, že turisty do Prahy neláká ani Lucie Bílá, ani Andrej Babiš, ale třeba taková jména jako Hašek a Kafka?