KDYŽ KŮŽE KRADE VÝKON I SEBEVĚDOMÍ

„Přestaň se už škrábat na ruce, vezmi si pero a začni počítat. S desetiminutovkou nebudeme na nikoho čekat.“ Honza sice matikářův proslov slyší, ale moc ho nevnímá. Dál se drbe levou rukou na pravém předloktí, až se mu na suché kůži dělají červené rýhy po nehtech. Konečně svědění trochu přestává a Honza si bere pero - většina třídy už má první sloupec příkladů za sebou…

V zimních měsících pravidelně přibývá v ordinacích kožních i dětských lékařů pacientů s nejrůznějšími kožními problémy. Kvůli mrazu, větru a střídání teplot při přecházení z vyhřátých domů do venkovního chladu (a obráceně) se zhoršují chronická kožní onemocnění, ale citlivěji reaguje i jinak zdravá, zimou přesušená kůže.

Atopický ekzém

Deset až dvacet procent dětí mívá v prvních letech školní docházky atopický ekzém. Podle dermatoložky Martiny Neradové Richterové přitom případů onemocnění v posledních desetiletích dramaticky přibývá. Typické je střídání období klidu s údobím, kdy se objeví ekzematická, silně svědící ložiska. Děti si je velmi často rozškrábou až do krve, což druhotně usnadní průnik alergenů a bakterií ze zevního prostředí do kůže.

Hlavní ložiska atopického ekzému se v průběhu let různě stěhují - zatímco mladší školáci mívají nejčastěji postiženy kožní záhyby (loketní či podkolenní jamky), krk, kotníky, hýždě a stehna, u dospívajících se ostrovy suché, citlivé, šupinkovaté a svědící kůže objevují v obličeji, na krku a na trupu - zkrátka jakmile začne hrát vzhled důležitou roli, dermatitida zasadí už tak nejistému sebevědomí další ránu.


Placená zóna

Daniela Kramulová