Je sluch na odpis?

V lednu 2004 zveřejnily noviny Olomoucký den výsledky výzkumu kvality sluchu středoškolské mládeže, který v Olomouci provedli pracovníci Krajské hygienické stanice s oddělením ORL Vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku.Podotýkám, že k mé velké radosti - a jistě nejsem v tomto ohledu jediná - že se o problematiku sluchu ve spojení s hlukem někdo odborně zajímá. Poněvadž, ať chceme nebo ne, slova a názory lékařů mají u občanů mnohem větší váhunež třeba úplně totožné názory učitelů. Výzkum byl proveden u středoškoláků, kteří alespoň jednou týdně navštěvují diskotéky či poslouchají hlasitou hudbu. U (dobrovolně) zúčastněných respondentů bylo zjištěno, že 17 % másníženou kvalitu sluchu, 40 % zalehlé uši, 33 % trpí pískotem či šumy v uších a že jedna dívka má o polovinu sluch snížený. Ačkoliv nelze vyloučit, že někteří získali zjištěné vady díky dědičnosti, nemoci během života či z jinépříčiny, zasluhoval by sluch více pozornosti a péče vzhledem k hluku z jakéhokoliv zdroje. Poněvadž se již téměř půlstoletí zabývám vadami výslovnosti, je dost nemilé, že i u dětí předškolního věku přibylo v poslednímdesetiletí takových, co mají problémy s měkčením a se sykavkami. Myslím takových, co jsou psychicky i fyzicky v naprostém pořádku a nevyžadují žádnou odbornou a zvýšenou péči. V hlučném prostředí, ať jakéhokoliv původu(televize, rádio atd.) nemohou dostatečně rozlišit vzájemně podobné hlásky, zvláště nemají-li dobře vyvinutý fonematický - rozlišovací - sluch. Ale poněvadž móda je móda, tak si někteří rodiče říkají, že když to má sousedůvkluk, proč by to neměla mít naše holka, a tak i předškolákům kupují walkmany, doma hlasitým hovorem překřikují různé hlučící přístroje atd. Žádný celosvětový průzkum se vlastně v tomto ohledu nekonal a jednotlivé hlasyodborníků se doslova podobají hlasu mnicha volajícího na poušti o dopravní prostředek. Třeba si časem náš organismus na ty decibely zvykne, nebo lidstvo na sluchadla jako na brýle.Hlučné prostředí má nepříznivý vliv na vývoj fonematického sluchu dětí.