Hitparáda šíleností v jídelníčku teenagerů

Máme za sebou třicet let od sametové revoluce, která přinesla spoustu změn nejen do naší politiky, ale i do našich obchodů. Děti si mohou za kapesné kupovat kdeco – fronty vymizely a nabídka různých pamlsků se velice rozšířila. Některé jsou pro dětský organismus ale vysloveně nevhodné. Vybrala jsem pět nejčastějších a nejšílenějších příkladů.

1/ Sladké bonbony

Na prvním místě mé hitparády se umístily sladké bonbony. Dřívější karamelky a žužu vystřídala pestrá škála různých bonbonů s vysokým procentem řepného cukru neboli sacharózy složené z monosacharidů glukózy a fruktózy. Sacharóza ničí dětskou sklovinu a narušuje metabolismus vápníku, což u rostoucího organismu není dobrý nápad. A také vede k odklonu od přirozeně sladkého ovoce. 

Ani bonbony se samotnou glukózou (hroznový cukr) nebo fruktózou (ovocný cukr) nejsou dobrý nápad. Glukóza při nadměrné konzumaci – zejména mezi jídly ve formě pochutin – vede k výkyvům hladiny cukru v krvi. Aktivuje vylučování inzulinu, snižuje chuť k jídlu a maskuje nedostatek ostatních makro- i mikroživin. To znamená, že dětem mění vnímání chutí a vede k obezitě. 

Fruktóza, která má čtyřikrát sladší chuť než glukóza, je dnes obviňována z narůstající obezity všech věkových kategorií i z nárůstu cukrovky v populaci. Vede totiž ke snížení citlivosti tkání na inzulin, přetěžování slinivky a narušuje i činnost jater. Jde o šidítko, které stejně jako umělá sladidla tvrdí jazyku a mozku, že přichází zdroj glukózy – energetického zdroje pro každou buňku. Ve skutečnosti přichází ovocný cukr bez tolik potřebné vlákniny a vitaminů, jichž je ovoce na rozdíl od bonbonů plné. A glukózo-fruktózový sirup, který se nepozorovaně dostává do celé řady potravin od jogurtů po dětskou šunku? Zvyšuje koncentraci jednoduchých cukrů a vede ke všemu, co je zmíněno výše. 


2/ Tyčinky a sušenky

Druhé místo vyhrazuji přeslazeným a přesoleným „pochoutkám“ – a to zejména těm, které obsahují navíc ztužené tuky nebo kokosový tuk. Ať už jde o různé tyčinky, slané i sladké sušenky, jde o šílenosti, které obsahují buď levný kokosový tuk, který je sice rostlinný, ale plný nasycených mastných kyselin, anebo tuk ztužený (bílý margarin) plný trans-mastných kyselin. Rodiče vědí o tom, že dětem nemají kupovat výrobky se ztuženými tuky, ale na kokosový tuk tolik pozor nedávají. Na řadě serverů je totiž kokosový „olej“ promován jako zázračná superpotravina. Odborníci z americké asociace pro zdravou výživu FAD stejně jako naši z Ikemu se však unisono vyslovují, že jde o nejrozšířenější fake news současné doby. 

Za prvé nejde o olej, ale o tuk – vše, co je za teploty 25 °C tuhé a bílé, je tuk, nikoli olej, ten je za této teploty tekutý a žlutavý. A za druhé: nasycené mastné kyseliny laurová, myristová a palmitová, jichž tento tuk obsahuje víc než 90 %, jsou nejvíce aterogenní, vedou tedy při dlouhodobé konzumaci ke zvyšování aterosklerózy a jejích komplikací – infarktu a mrtvici. Kam se hrabe vepřové sádlo nebo lůj – rovněž při 25 °C tuhé živočišné tuky! Čím později tedy svůj organismus kokosovým tukem zevnitř promažeme, tím lépe pro naše zdraví. Není ani zdrojem výrazného množství vitaminu E (řepkový olej je zdrojem bohatším), ani nenasycených mastných kyselin. 


Placená zóna

Kateřina Cajthamlová