Online archiv

Jungovský analytik, klinický psycholog a psychoterapeut Vladislav Šolc řadu let žije a pracuje v USA. Publikoval několik knih na téma fundamentalismus v pojetí hlubinné psychologie. Jak vidí ze své perspektivy situaci Evropy v souvislosti s masivním přílivem muslimských uprchlíků?

Mít dítě není žádná povinnost a já mám právo zvolit si život bez něj. Mateřský instinkt ani tikot biologických hodin necítím. Chci se v životě realizovat jiným způsobem. Nač přivádět na přelidněný svět další dítě? Motivy bývají různé - výsledek stejný: dobrovolná bezdětnost. Markétě je 36 let, pracuje na manažerské pozici a už od sedmnácti má jasno: „Nechci děti. Ani s přibývajícími roky se ve mně žádné mateřské instinkty neprobouzejí, biologické hodiny mě nechávají naprosto v klidu,“ říká. Má práci, která ji naplňuje, zajímavé koníčky a láskyplný partnerský vztah. Přesto má problém. Cítí, že se v okruhu svých přátel dostává do izolace - všechny její kamarádky postupně začínají mít děti. Jedno, dvě… „Markéta je velmi společenská, ale postupně ztrácí svůj sociální komfort, protože kamarádky, s nimiž se stýkala, začaly mít jiné zájmy, jiné zážitky. Markéta se cítí ve vzduchoprázdnu. Hovory o dětech ji nezajímají, společný výlet s ubytováním v baby friendly penzionu ji odpuzuje,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Jitka Douchová. Odhaduje, že mezi jejími klientkami, vesměs vysokoškolačkami, je 10 až 15 procent těch, které programově odmítají mít děti. Narážejí na podobné sociální bariéry jako Markéta - hledat si mladší a mladší kamarádky, které ještě o děti nestojí, není řešení. Člověk potřebuje blízké kontakty s vrstevníky. Pokud mladý dospělý, který studuje a plánuje cestování, říká, že nechce děti, je to úplně normální a bez problémů akceptovatelné - většinou to vnímáme jako „ještě nechci“. Je na děti moc mladý, nezralý, nemá potřebné ekonomické ani profesní zázemí… S přibývajícími roky se podle psycholožky Douchové začíná přístup mužů a žen lišit. U párů, které zůstávají dobrovolně bezdětné, je zpravidla tím, jehož slovo má zásadní váhu, žena. „Pokud si žena v osmadvaceti uvědomuje, že nechce dítě, a nezmění své rozhodnutí během dalších čtyř nebo pěti let, už si za ním stojí. Pravděpodobnost, že by na prahu čtyřicítky najednou zatoužila být matkou, je velmi malá,“ říká. Ovlivňuje nás reklama, společnost vnucuje ženám, co všechno je nutné pro dítě zajistit, jakou dá výchova práci. Máte ale chuť pořídit si něco, co je tak strašně složité?

Odhalená nevěra je vždycky spojená se ztrátou důvěry. Jednoduchý recept, jak ji vrátit, neexistuje. Co můžeme dělat, pokud se rozhodneme, že chceme ve stávajícím vztahu zůstat? S těmito problémy vám mohou pomoci například koučové partnerských vztahů. Patří k nim i Magdalena Vokáčová. „Samostatně ke mně přicházejí lidé, kteří jsou partnerovi nevěrní, s tím, že současný stav není udržitelný, že se potřebují rozhodnout, jak a s kým žít dál. Pokud řešení situace iniciuje ten podvedený, obvykle přicházejí oba,“ říká. Lidé, kteří chtějí recept nebo jednoduchý návod v několika krocích, jak všechno zase vrátit zpátky nebo si jdou pro ujištění, že chyba je na straně toho druhého, obvykle dlouho nevydrží. „Mohu pracovat jen s lidmi, kteří cítí odpovědnost za sebe a za své vztahy,“ dodává.

Začínal jako hokejový trenér, léta působil coby osobní kouč Jaromíra Jágra. Dnes Marian Jelínek, hokejový trenér extraligového týmu Mladé Boleslavi, působí nejen ve světě vrcholového sportu, ale i byznysu, především jako specialista na motivaci a mentální koučink.