Online archiv

Mnoho dětí stráví ve školní družině kus svého života, na který pak v souvislosti se školou vzpomínají: co jim družina nabízela, jaké byly jejich vztahy k vychovatelce.Namalovala Natálie Szotkowská, ŠD při ZŠ Jablunkov.

Cílem putování do Území vládce hvězd je uvědomit si velikost vesmíru, poznat pojmy planeta, hvězda, kometa, sluneční soustava, UFO.

Doba adventní a vánoční je tady. Patří k ní vůně jehličí, sníh, vanilka, mihotání světýlek a rozzářené dětské oči. Školka se obléká do slavnostního hávu. Snažíme se zachovat vánoční tradice a předat je dětem, umožníme jimzapojit se do všech předvánočních příprav. Pečeme cukroví, vyrábíme drobné dárečky, ozdoby na stromeček z přírodních materiálů, svícínky, adventní věnečky, přáníčka a mnoho další výzdoby, která k Vánocům patří.Zpíváme si"Půjdem spolu do Betléma"a vyprávíme si příběh o narození Jezulátka a o cestě všech koledníků do Betléma. A tak vznikl nápad vytvořit si svůj Betlém ve školce. Ale ne ledajaký! Protože rádi pracujemes odpadovým materiálem, rozhodli jsme se ho využít i nyní. Plastové lahve a hlavička z vaty tvořily základ postaviček, odstřižky látek, krajky, kožešiny, vlna a další přírodní materiál byl využit na jejich dotvoření.Jedno předvánoční odpoledne se ve školce sešli rodiče, děti a učitelky na vánoční dílně, nechyběli ani starší sourozenci, babičky, tety či dokonce tatínkové. Při tvoření postaviček vládla ve všech odděleních báječná tvůrčíatmosféra. Maminky přicházely s již promyšlenými či připravenými oblečky, další nápady se rodily přímo na místě. Až do podvečerních hodin se šilo, lepilo, malovaly se postavičkám obličeje, pletly se z vlny copánky, vázaly sešátky, řasily se sukénky, do ručiček koledníků a kolednic se přilepovaly různé košíčky, jablíčka, pečivo. Vzniklo tak na sedmdesát různých postaviček, jedna hezčí než druhá.Děti pomáhaly tvořit, vybíraly látky, ze kterých spolu s maminkami zhotovovaly oblečení, rozhodovaly, jaké bude mít postava vlasy, obličej, co ponese. Paní učitelky již s předstihem vytvořily s nejstaršími dětmi pozadí -zasněžené roubené domečky a noční oblohu, postavu Marie a Josefa, postavy Tří králů, muzikantů, baču s ovečkami i chlév s jesličkami. Ti rodiče, kteří se nemohli vánoční dílny zúčastnit, tvořili doma a ráno spokojené dětipřinesly tu svou postavičku do školky.Zbývalo již jediné - instalovat celý Betlém v hale MŠ. Z našeho pohledu to byla jedna z nejkrásnějších prací, kterou jsme při výzdobě školky dělali. Obdivovali jsme nápaditost a pečlivost, kterou dospělí uplatnili přitvoření postaviček. Každá byla originálem, měla své kouzlo a my vzpomínali na to, jak přicházela na svět. V hale MŠ zavládla kouzelná vánoční atmosféra, po celý den tu zněly koledy a mihotaly se rozzářené svíčičky. Všem námbylo moc hezky u srdíčka.Po celý rok pak postavičky z Betléma odpočívaly v krabicích a o letošních Vánocích je s dětmi opět probudíme. Už se na to moc těšíme.

Přiznám se, že loni v prosinci jsem už nechtěla zažít pořád stále stejný scénář vánočních nadílek. Děti odejdou na svačinu a školnice zatím nanosí hračky pod stromeček, rozsvítí svíčky a když jsou již děti přede dveřmi, pustíkoledu nebo zacinká zvonečkem. Děti jsou překvapeny, učitelky se snaží o výraz čehosi mimořádně svátečního...Protože nyní pracuji jako vedoucí učitelka, snažím se přijít s nějakou změnou. Ve třídě jsou děti povahově odlišné a také značně odlišné jsou i představy o lidských hodnotách, které předávají rodiče svým dětem. Snažím sepo celý rok vést děti tak, aby se kolektiv od září dobře stmelil dohromady, aby si děti zvláště po konfliktech vše v klidu vysvětlily, omluvily se jeden druhému, snažily se být tolerantní, pochopit jednání toho druhého. Naprvní místo kladu pohodu, pěkné chvíle a vzpomínky.V čase předvánočním jsme četli z knihy Čtvero ročních období (Beranová, Rychetská, Dolejší) příběh"Šťastný nový rok". Krásně se zde také hovořilo o hodnotách v životě lidí:"Maminko, byl starý rok šťastný?""Byl Aničko.""Jak se pozná, že byl šťastný?""Byl šťastný, protože nás nepostihla žádná nemoc, nepotkalo nás nic zlého, měli jsme se rádi.""Ato je štěstí, maminko?""Ano, to je štěstí."Když jsme dočetli příběh, stačila jsem ještě zaznamenat stín posmutnění na tváři chlapce, jehož rodiče se právě rozcházeli.Přemýšlela jsem, že i já udělám s dětmi malý test, nakolik se nám daří při výchovné práci dětem předat představu o hodnotách v životě člověka. A tak jsem se jen tak letmo před Vánocemi dětem zmínila, že máme na půdě MŠstaré hračky, které nejsou rozbité a je jim smutno, že si s nimi už nikdo nehraje a leží tam osamocené a zaprášené. Pak mi hlavou bleskl nápad. Tajně jsem hračky přinesla z půdy, omyla je a otřela desinfekčním prostředkem.A už tu byla nadílka. Za sváteční atmosféry přicházíme ke stromečku, ale co to? Pod stromečkem byly hračky, neznámé, zachovalé, ale ne nové. Děti rozhodně byly překvapené, ale jenom chvíli, protože jsem jim řekla, že letosbylo Ježíškovi těch hraček na půdě líto, tak je omyl a dal je pod stromeček dětem. Překvapení dětí rychle pominulo a děti si chtěly hračky půjčit a hrát si s nimi. Byl to opravdu krásný pocit, že děti hračky nezavrhly, že taceloroční snaha pedagoga není přece jen marná! V tuhle chvíli jsem dětem řekla, že Ježíšek byl moc šťastný, že děti tyto opuštěné hračky z půdy přijaly, a jako poděkování jim přinesl plnou krabici dárků nových, které si dětipřály.A to už každé dítě nedočkavě předneslo svou vánoční báseň, vybralo si z krabice vánočně zabalený dárek, rozbalilo ho a ukázalo všem dětem. V tu chvíli se už všechny děti těšily, jak si budou hrát. Zájmu se však těšily dálnejen hračky nové, ale od Vánoc si děti vybírají i opuštěné hračky z půdy.

V zimních měsících prožívají volně žijící zvířata obtížné období. Platí to i pro ptáky. Teploty zvláště v noci klesají mnohdy hluboko pod nulu, krajina je pokryta sněhem a hledání potravy je velmi omezené. Tuto situaci s dětmirozebereme a hodnotíme.Rozdělíme ptáky na ty, kteří odlétají za sluníčkem, a na ty, kteří u nás zůstávají i přes zimu. Poznáváme je podle obrázků a fotografií rozvěšených po celé třídě. Společně je pojmenujeme, všímáme si jejich typických znaků(barva, velikost), řekneme si, kde žijí a čím se živí. Některé ptáky přiblížíme dětem tím, že si vyslechneme píseň nebo báseň, jindy k lepšímu poznání pomůže hádanka. Výborné jsou i nahrávky ptačí"řeči". Děti usilujío"přetlumočení"do řeči lidské. Známé jsou zvukomalebné čimčarara čim nebo krá krá.Vyjmenujeme pět základních věcí, které ptáci a živočichové k životu potřebují: vodu, vzduch, obydlí, prostor a potravu. Zkoušíme napodobit pohyby ptáků. Poskoky, skoky, pohyb na kladině nebo na skluzavce, imitace letu.Vysvětlíme dětem, že ptáci mají peří a duté kosti, aby jejich hmotnost byla co nejmenší a umožňovala jim létat.Děti představují jednotlivé druhy ptáků, seřadí se podle určeného pořadí ptáků nebo jiných znaků tak, jak uvádí učitelka nebo i děti. Karty ptáků uloží děti do kostky.Pak kostkou házejí, určují, o kterého ptáka jde, vytleskají jeho jméno po slabikách a podle počtu slabik zaujmou pozici na stanovišti 1, 2, 3... Sýkorka letí sesbírat 5 kostek, vrána udělá 4 poskoky apod.Děti kreslí a malují ptáčky, hrají na flétnu, tancem vyjadřují typické ptačí pohyby.Učitelka vyjmenovává, čím se ptáci můžou živit a děti určují, co do krmítka patří a co nikoliv. Jednotlivé druhy potravy rozlišujeme hmatem. Vyrábíme krmení pro ptáčky: Do hrnce vložíme tuk Iva, rozehřejeme, sypeme vše, cosi děti během týdne nanosily - slunečnicová semena, mák, strouhanku, oříšky, vločky, semena tykví, řepky, proso atd. Řádně promícháme. Kelímek od jogurtu na dně propíchneme a provlékneme korálek s provázkem na zavěšení. Kelímeknaplníme směsí. Doprostřed zapíchneme větvičku nebo špejli, aby procházela až na dno kelímku (ptáček se přidržuje). Místo kelímku lze použít šišku. Po roztažení a vypadání semínek ji zaplníme (patláním) směsí. Hezký je ivydlabaný kokos.Když ptáci slétnou na naše zavěšená krmítka, děti stojí u okna a"komentují", jaký je jejich počet, všímají si, jak rychle zobou, jak se pohybují, o jaké ptačí druhy jde apod. Děti vedeme i k tomu, aby o ptácíchmluvili s rodiči a aby měly krmítka i doma. Je vhodné, když děti samy přimějí své rodiče ke zhotovení krmítka a ke krmení ptáků.Naši snahou je, abychom děti vedli ke správnému poměru k živým tvorům, aby děti podle svých sil a možností pomáhaly zvířatům v obtížných životních podmínkách.

S blížícím se adventem přemýšlíme, jak ozdobíme tradiční symbol Vánoc. V posledních letech se podvědomě vracíme do časů našich předků, upřednostňujeme neokázalost, skromnost, přírodní materiály. Perníčky ani sušené ovoce už pronás nejsou žádnou novinkou, poradíme si s vizovickým těstem. Ze stromečků se smějí slaměné ozdoby a červené mašličky.Když nám zbude stromeček navíc, chceme na něj navěsit něco, co bude originální, nenáročné na přípravu i peněženku. Naše česká kuchyně i příroda nám poskytnou vše, co potřebujeme: těstoviny, polní plodiny, zeleninu ipečivo. Materiál postačí na dva stromečky. Jeden pro ptáčky a zvířátka a druhý pro hospodyňku do kuchyně. Oba smrčky se setkají s nebývalým ohlasem z řad rodičů a dětí.

Přináším inspiraci pro přetváření odpadových materiálů a přírodnin s náměty pro snadnou výrobu atrap sladkostí. Sladké téma je motivací pro malé i velké, pro šikovné i netrpělivé.Modré bonbóny - polystyrén s vánočním balicím papírem a celofánem.celofán.celofán

Prostřednictvím tvořivé dramatické výchovy lze pozitivně ovlivnit dětskou duši. Formou krátkých dramatických hříček si děti osvojují nejrůznější dovednosti a znalosti, rozlišují pravé estetické hodnoty.Děvčata zahřívají vajíčko dlaněmi.

Sauna posiluje imunitní systém a celkové zdraví. Ve Finsku, kterému je autorství sauny přisuzováno, se lidé saunují od útlého věku až do vysokého stáří, a to už mnoho desítek let. S našimi dětmi využíváme saunu od roku 1993. Odroku 2004 se saunujeme ve vlastní sauně, zbudované z nefunkčního kabinetu přímo v areálu školy. Firma zbudovala saunu během dvou dní. Škola tím získala na atraktivnosti a výjimečnosti.Saunujeme se každý čtvrtek. Do sauny nás doprovázejí naši kamarádi - sauňáčci Čenda a Amálka. Jsou to loutky vyrobené z obrovských dřevěných vařeček, jednoduše vyzdobené materiálem odolným vodě. Děti dělíme do skupinek. Vesprše se omyjí mýdlem a teplou vodou a jdou do potírny. Zaujmou polohu vajíčka a setrvají zde 3-5 minut dle potřeby. Během této doby si v klidu polohlasem vypravujeme pohádky, řešíme hádanky, hrajeme slovní fotbal apod.Z potírny jdou děti do sprchy, kde se ochlazují, někdy probíhá ochlazování chladným vzduchem při cvičení. Toto opakujeme třikrát. Při posledním pobytu v potírně obohacujeme prostředí vonnou párou s přísadou máty neboheřmánku. Poté odcházíme, osprchujeme se teplou vodou, do sucha utřeme, doplníme tekutinu (džus, ovocný čaj). Ve třídách se děti uloží k odpočinku. Přitom poslouchají pohádku nebo příjemnou relaxační hudbu.Při posledním saunování dostanou děti diplom"Sauňáček"a rodiče přehled nemocnosti dětí. U dětí i rodičů je sauna velmi oblíbená, je to zdravé a příjemné zpestření, a proto, kdo váháte, neváhejte!

V naší mateřské škole se snažíme v dětech vychovávat postoj k zdravému životnímu stylu. Proto jsme po dohodě s rodiči zařadili do programu pravidelná jógová cvičení s předškolními dětmi. Měla jsem možnost prakticky si vyzkoušeta poznat prospěšnost jógy na sobě i na dětech. Kniha P. Klimeše Cvičíme s dětmi - Jógová cvičení a hry pro radost je na mě"jak ušitá"a přesně vystihuje to, co je dětem přirozené - radost, pohodu, klid, důvěru ahlavně lásku a úctu ke všemu živému a neživému.Několik postřehů ze cvičení: Náš kolektiv se ještě více zharmonizoval. Děti se přirozeně učí pravým lidským, etickým a morálním zásadám. Prohloubilo se v nich cítění, naučily se moudré věty, které jistě obohatí jejichživot a přispějí v dospělosti ke kladnému rozhodnutí své další cesty. Děti se s radostí zúčastnily soutěže"Krásné je žít"a vytvořily nádherné práce s vyjádřením svého nadšení ze cvičení.Děti jsou zvídavé a ochotné se všemu učit, napodobovat dospělé. Proto jim buďme příkladem a zasévejme co nejvíce zdravých zrníček, pak vyrostou zlaté klasy ku prospěchu celého lidstva a naší krásné modré planety.

U svačiny jsem se divila, proč Vojta nejí chleba. Ten přece jí doma každý. Katrinka moje slova vážně potvrdila:"Moje maminka taky doma vaří chleba."Děti kreslily policistu, který byl u nás na besedě. Přitom si povídaly, jak policista vypadá a jaké nosí zbraně. Ivoš:"Von má vojáckou pistol."David:"Neměl tady zbraň, protože nechtěl, aby mu ji dětimačkaly."Pak David doplnil."Bič neměl, on měl obušek."Když přišel na besedu s dětmi pan Hnízdil, poslala paní učitelka Kačenku, aby mi to řekla. Kačenka vyběhla po schodech do 1. patra a vyhrkla:"Paní učitelko, už je tu Hnízdil!"Pak se otočila a pelášila zpět dotřídy.Martin se ráno svěřoval:"Paní učitelko, už to vypadá, že brzo budu mít neštovice.""A jak jsi to poznal?"otázala jsem se se zájmem. Martin:"Podle toho, že mě někdy něco děsně štípá nabřichu."Při dopolední činnosti jsme si prohlíželi knihu"Co je...?". Děti se pomocí obrázků učily antonyma (slova opačného významu), např.: blízko-daleko, vysoký-nízký, měkký-tvrdý, teplý-studený, pomalý-rychlý,lehký-těžký... Pak byla na obrázku tužka a čára. Děti měly poznat, že tužka je rovná a čára je křivá. Že je tužka rovná, na to přišly děti hned, ale nemohly dlouho přijít na slovíčko označující opak. Několik dětí řeklo, že ječára zatočená, zamotaná. David dokonce vytvořil zcela nové slovo, když prohlásil, že je čára zakrnutá.Ráno si děti prohlížely encyklopedii. Michal obracel listy a tu slyším, jak říká:"Hele, popálenej chlap. Dobře mu tak."Ihned jsem reagovala otázkou:"A co kdyby ses popálil ty? Byl bys rád?"Děti sezarazily, Michal také. Vysvětlila jsem dětem, že nikdo není rád, když se zraní, protože to bolí a je to velice nepříjemné. Děti hned vzpomínaly na své drobné úrazy a má slova potvrzovaly. Řekli jsme si, že bychom nikomu nemělipřát, aby si ublížil, zranil se.

Co je to logopedie? Co je úkolem logopeda? Se kterými obory logopedie spolupracuje? Co je to narušení komunikační schopnosti? Co rozumíme pod termínem nonverbální komunikace?Úkolem logopeda je zajistit komunikaci, a to nejen mluvenou řečí, ale různými způsoby a prostředky.