Slovenské zkušenosti s homogenními a heterogenními třídami

U nás samozřejmě probíhají různé výzkumy na všelijaká témata týkající se předškolního vzdělávání, ve své knize je v roce 2016 například shrnul Jan Průcha, ale žádný z nich se nevěnuje problematice věkového rozřazování dětí do tříd. V tom nás naši východní sousedé předčili. A hned dvakrát.

O co jde?

V letech 2018 a 2019 byly na Slovensku publikovány dvě výzkumné studie, které se zabývaly homogenními a heterogenními třídami. Konkrétně se jednalo o názory učitelek mateřských škol (žádný muž se nezapojil) na to, jaké zřízení se jim zdá lepší a proč. Pro zkoumání byla vybrána dotazníková metoda (v prvním výzkumu doplněna o rozhovory a pozorování), a to z důvodu nejsnadnějšího sběru dat – schválně, kolikrát už každý z nás vyplňoval něčí dotazník, že? Tým tří výzkumníků složený z pracovníků dvou univerzit – Mateja Bela v Banské Bystrici a Katolické v Ružomberoku, jmenovitě Vladimír Klein, Ivana Rochovská a Zlatica Huľová (Miroslava Gašparová se účastnila pouze výzkumu z roku 2019), dvakrát oslovili téměř 250 respondentů (konkrétně 234 a 243) a ptali se jich na jejich odborné názory podložené aktivní praxí v mateřských školách. Někoho možná může napadnout – proč dvě studie týkající se toho samého? Nestačila by jedna? V roce 2018 se totiž sběr dat zaměřil na homogenní třídy a v roce 2019 na výhody a nevýhody heterogenních tříd. Tedy ano, stejné téma, pojaté ovšem ze dvou různých (dalo by se říct opačných) perspektiv. Představuji si to jako řešení rovnice a následné provedení zkoušky. Sesbíraná data ukázala velmi zajímavé skutečnosti, které mě osobně nejednou překvapily. 

Výsledky – prostředí třídy

Prvním faktem, který obě studie zjistily, byl pohled slovenských učitelek mateřských škol na to, jak jednotlivé typy zařízení rozvíjejí (případně nerozvíjejí) děti. Pedagogové se obecně shodli, že heterogenní třída je pro děti lepší z hlediska sociálního a emocionálního rozvoje, přičemž nezáleželo, jestli daná učitelka preferovala homogenní nebo heterogenní třídu. Učitelky homogenních tříd naproti tomu viděly velkou mezeru heterogenních tříd v oblasti kognitivního rozvoje a malé šance pro vzájemnou soutěživost mezi dětmi.

Obrázek z MŠ Čtyřlístek, Londýnská, Praha 2

Rozbor – prostředí třídy

Jak je vidět, heterogenní třída je povšechně vnímána jako dobré prostředí pro rozvoj mezilidských vztahů, což potvrzují i výzkumy, které jsem uváděl v minulém článku. Kognitivní hledisko vzdělávání se v naší kultuře naopak hodně protežuje, protože školka pořád ještě v očích veřejnosti slouží jako příprava na školu, ačkoli RVP PV mluví v podstatě opačně. To samé platí o soutěžení, které není předškolním dětem vývojově vlastní – proto by se mateřská škola měla starat především o komplexní rozvoj osobnosti dítěte a nezaměřovat se jen na jednu jeho součást.