Řeč dítěte podpoříme láskou, něhou, vlídností…

Proč chodí předškolní děti k logopedovi? Řeší se pouze „špatná písmenka“, nebo i něco jiného?

Logopedie = tdnka tdnka v pěti letech. To je obecné povědomí. Ano, děti předškolního věku tvoří velkou část běžné logopedické klientely. Výhodou této věkové kategorie je ohromná přirozená plasticita celkového psychomotorického vývoje, tedy i vývoje řeči a výslovnosti, která umožňuje poměrně úspěšné ovlivňování. Což samozřejmě neznamená, že co se nestihne před nástupem do školy, je ztraceno. Někdy dokonce k finálnímu upevnění správné realizace hlásek (hláska je vyslovená, písmeno je napsané) pomůže až čtení.
 Odborně vedená logopedická terapie by měla obsahovat, nebo alespoň monitorovat, kromě nápravy výslovnosti i vedení rozvoje obsahové stránky řeči, rozvoj sluchového vnímání a rozlišování, nácvik sluchové pozornosti a paměti. Nedílnou součástí by měla být i grafomotorika s případnou úpravou úchopu psacího náčiní.
 To se týká dětí s prostou dyslálií, tedy patlavostí. Při závažněji narušené komunikační schopnosti mívá terapie mnohem širší záběr.

Setkávám se s názorem, že dětí s vadami řeči přibývá. Je to pravda?

Ano, bohužel je to pravda. Nijak si ale nepomůžeme lomením rukama nad stoupajícím trendem úpadku přirozené mezilidské komunikace. Je třeba s ním prostě počítat a nekritizovat rodiče, že s dětmi málo mluví. Když tatínek celý den vyřizuje technické maily, těžko má sílu večer synovi vyprávět pohádku. Lepší je sebrat odvahu a jemně užaslému rodiči doporučit třeba společné čtení klasických říkadel, legraci při živém zpívání nebo vymýšlení hádanek. Stále totiž platí, že dítě se řečově rozvíjí pouze aktivním sdílením. Sebelepší pořad ani program komunikaci nenastartují. Sluchový vjem lidské řeči vyvolává potřebnou reakci nervové soustavy, kterou žádné médium zprostředkovat nedokáže.

Někde jsem četla, že děti, které se málo hýbou, mohou mít problémy i s mluvením. Opravdu spolu souvisí hrubá motorika a motorika mluvidel?

Hrubá motorika, jemná motorika a oromotorika neboli motorika mluvidel spolu prokazatelně souvisí. I zdravý vývoj má toto pořadí. Když dítě zvládne velké pohyby, umožní mu to věnovat se jemnější manipulaci s čímkoli. Nevědomky se tak učí dobře ovládat své tělo, což je důležitým základem pro zvládání správných pohybů mluvidel.
 Jezdí-li čtyřleté dítě na kočárku jako dvouleté, potom i jeho mluvní projev zpravidla odpovídá nižšímu věku. Naopak zvládá-li uhánět na odrážedle, přesně trefit míčem babičku a zauzlovat záclonu, pravděpodobnost správného rozvoje výslovnosti se tím výrazně zvyšuje. S větším množstvím zážitků a podnětů jde navíc ruku v ruce i nárůst slovní zásoby.

Jak se řeč dítěte rozvíjí? Co má vliv na to, že dítě začne mluvit?

Řeč je prostředkem přirozené potřeby sdílení. Prostě jsme tak naprogramovaní. Nemusí jít nutně o řeč mluvenou, stejnou roli mohou plnit i různé náhradní komunikační systémy. Dítě začne cíleně komunikovat ve chvíli, kdy ucítí potřebu něco sdělit, ovlivnit, vyžádat si. Vliv na rozvoj této dovednosti má dostatek řečových podnětů, nejprve z nejbližšího, později i ze širšího okolí. Porozumění řeči předchází jejímu aktivnímu používání, takže mluvme stále i při pocitu, že nemáme očekávanou odezvu. Dítě si vše ukládá a začne využívat, jakmile toho bude schopné. Nástup řeči je velkým a odvážným krokem v sociálním vývoji člověka (vzpomeňme si například na obavu z prvního projevu v cizím jazyce), proto jej musíme dítěti usnadnit ujištěním o pochopení, podporou dalších řečových pokusů a trpělivým zodpovídáním často opakovaných otázek.