Značnou část dětské stravy tvoří „prázdné“ kalorie

Prožívala jsem dětství v době, kdy se nad složením jídla moc nepřemýšlelo. U nás doma se smažily vdolky, lívance, škubánky, vše na domácím sádle, polévky maminka často zahušťovala hutnou jíškou. Přesto jsme v dětství ani já, ani moji spolužáci netrpěli obezitou – jen jsme přišli ze školy, odhodili jsme tašku a skákali jsme panáka, hráli „školku“ s míčem, hráli na honěnou a na babu, občas jsme se cestou ze vzdálené školy, kam jsme chodili pěšky, „toulali“... Prostě jsme se hodně hýbali.

Reklamy cílené na děti

V dnešní době je to poněkud jiné. Děti tráví spoustu času u televize, notebooků, tabletů a dalších vymožeností moderní techniky, takže hodně sedí, a navíc jsou bombardovány silou reklam. Podle některých studií z posledních let je strava dnešních dětí tvořena z velké části tzv. prázdnými kaloriemi, jejichž zdrojem jsou většinou sladké limonády či „dobroty“ prodávané ve fast foodech, tedy nejvíce to, co děti vidí v reklamách. Reklamy například denně propagují přeslazené nápoje, čokoládové tyčinky, ve kterých je přece veškerá „energie sbalená na cesty“ (kam se většinou jede autem…), nebo bonbony „plné chuti“…

Děti jsou pro reklamy velmi snadný cíl. Přesně z toho důvodu se vyrábějí jogurty s lentilkami, proto ve fast foodech přidávají k dětskému menu hračku apod. 

Lékaři dlouhodobě „bijí na poplach“ – v dětské populaci roste počet obézních dětí, což je mimo jiné následek přebytku kalorií, zvláště těch „prázdných“, tedy potravin (či spíše pochutin), kterým chybí další živiny důležité pro vývoj dítěte.

„Prázdné“ kalorie vedou k obezitě, způsobují hyperaktivitu, zvyšují pravděpodobnost diabetu 2. typu – počet dětských diabetiků 2. typu a hypertoniků také postupně roste.

Děti, které jsou od malička zvyklé na přehnané množství cukru v jídle, na umělá sladidla, na nadměrné solení, kterého se ve fast foodech nevyvarujeme, nedokáží ocenit chuť „pravého“, domácího jídla vařeného z kvalitních surovin bez nadměrného solení a slazení.

Jak z toho začarovaného kruhu ven?

Zdravý selský rozum nám velí, abychom učili děti jíst „pravé“ jídlo, které není nabízeno reklamě, a samozřejmě jim jít příkladem. Rozhodující jsou zejména rodiče – každý rodič by měl naučit své děti, co znamená „jídlo“ a které je pro tělo to správné. Člověk si přece většinou do dospělosti přinese stravovací návyky z domova (i když v dnešní době, kdy se cestuje víc a dál, než se starším generacím kdy snilo, si mladí lidé přivážejí zkušenosti s u nás neobvyklými jídly a jsou zvyklí si informace a recepty hledat na internetu).