Online archiv

Vydání: 10/2022

Před inspekcí

Ervín Bedrníček, 10/2022
"Neříká se babinec, ale webinář. Jinak dobrý…" Ředitel Kodejšek letmo skoukl program celoživotního vzdělávání učitelů, který narychlo vypracovala hospodářka Šmeralová.

Prostě se snažím

Jan Nejedlý, 10/2022
Ministr v tramvaji. Tak prý zní jeden z nejkratších českých vtipů. To já potkal v tramvaji hned premiéra. Někdejšího ministerského předsedu Vladimíra Špidlu. A nebyl sám. Spolu s ním cestoval jeho vnuk, o kterého se expremiér pravidelně stará. Vnuk trpí Downovým syndromem a autismem. V té tramvaji jsem si uvědomil, že toho o Vladimíru Špidlovi vlastně vím dost málo. A požádal ho o rozhovor.

Dvouhrbá holubice míru

Jiří Lacman, 10/2022
Následující trojici knih spojuje osobní a též netuctový pohled na historii. Vezměme to proti proudu času – a začněme u nejmladšího aktéra.

Projel mnou zlatý blesk

10/2022
Oldřich Antonín Hostaša je básník. Rodák z pražského Podskalí vystudoval zahradnickou školu, opravoval cementárny, pracoval na železnici a na ministerstvu kultury. Poznal se s Františkem Hrubínem i Jaroslavem Seifertem. První verše napsal v devíti letech. Vlastním nákladem vydal pět sbírek básní. Teď, v devětašedesáti, vydává konečně první knížku oficiálně. Jmenuje se Ajznboňácké pastorále. Do české poezie vstoupil nový, sugestivní hlas.

Teď to trochu zabolí!

Kateřina Cajthamlová, 10/2022
Zuby – pohroma huby. Tak zní název příručky Járy Cimrmana, kde slavný polyhistor vyčítá Stvořiteli, že obdařil chrup něčím tak zákeřným, jako jsou nervy. A navrhoval Bohu lepší alternativu – stále dorůstající zubní kopyta, která by nikdy nebolela.

Pan Nikdo a další výtečníci

10/2022
Vánoce jsou za rohem a pulty se prohýbají pod novými knížkami. Samozřejmě i těmi pro děcka a mládežníky. Některé jsou dobré, další chvalitebné a ty ještě další pak výborné. Takže pro srovnání a pestrost od každého něco: Kaprálová, Nikkarin, Brosgolová, Vile. A jako nášup Jaroslav Rudiš a Boris Vian.

Sto roků v šachtě žil…

Jitka Neradová, 10/2022
Když slyším verše z titulku, hned mi automaticky naskočí pokračování Bezručovy agitky. Báseň jsme se kdysi učili na základní škole. Pamatuji si ji dodnes. I díky tomu jsem si mohla vychutnat vtipnou satiru pánů Černocha a Wimmera při jejich parodické recitaci tohoto opusu.

Mít záchranné lano

10/2022
Jiří Pavlík (22 let) vystudoval Střední školu technických oborů v Havířově. Tři roky se učil automechanikem a pak přidal dvě léta nástavby oboru podnikání, které ukončil maturitou. Nyní už pracuje, ale nedávno byl vyslán jako ambasador učňů za Českou republikou do Bruselu. Konaly se zde oslavy pětatřiceti let projektu Erasmus plus, který ovlivnil život řadě mladých lidí. Včetně Jirky. Jen o Erasmu to ale nebude.

Škola 21. století

Matěj Toman, 10/2022
Tato škola se energeticky náročných let bát nemusí. V ulici Českobrodská v pražských Hrdlořezech proběhla rozsáhlá rekonstrukce – místní učiliště se tak stalo první energeticky a uhlíkově pozitivní školní budovou.

Výchovná facka

Pavla Koucká, 10/2022
Zákaz fyzických trestů ve výchově je na spadnutí. Nebavíme se však o bití dětí, ale o „sebemenším plácnutí“, což vidím jako problematické. Existují lepší a účinnější způsoby, jak dětem a těm, kteří o ně pečují, pomoci.

Jak se naučit odpouštět

Jiří Karban, 10/2022
Pokud by existovaly kurzy velkorysosti a jejich absolventi by ovládli českou společnost, připadali bychom si jako v ráji. Jak to udělat, abychom se takovému stavu přiblížili? Začněme u sebe. Doba adventní nám k tomu dává příležitost.

Učební obor s tradicí i budoucností

Jan Nejedlý, 10/2022
Termín přihlášek na střední školy se blíží. Je nejvyšší čas poohlédnout se po vhodném oboru, který žákům zajistí uplatnění na trhu práce. Proto vznikl projekt Naučíme vás to opravit, jenž cílí na žáky devátých tříd, které zajímá obor elektro, baví je věci rozebírat a zase složit zpět a zjišťovat, jak fungují.