Vztah rodičů k dětem je nevyčerpatelné téma nejen v psychoterapii. Ruku na srdce, kdyby nebylo porůznu klopotných vztahů mezi generacemi, nám psychologům by ubyla podstatná část živobytí. A právě vztahy matek a jejich dospělých dcer mají často daleko k ideálu.
Matka a dospělá dcera ruku v ruce vchází do obchodu s oblečením. O hodinu později se vynoří obtěžkány taškami a zajdou si spolu vypít latté a nad dortem poklábosit o životě. Poté, co rozeberou všechno, na co si dokážete vzpomenout, se srdečně obejmou a spokojeně se rozejdou domů. Takový báječný vztah…
Matka jako vzor ženy
My lidé máme tendenci k extrémům. Na jednu stranu si vztahy matek a dcer idealizujeme až do kýčovitých rozměrů (podobně jako mateřskou lásku vůbec – jen se podívejte na moudra sdílená na facebooku). A na druhém konci spektra tíhneme ke zjednodušené představě krkavčí matky, které sálá z očí nenávist a jejíž chování si nezadá s chováním pohádkové macechy, třeba té z Mrazíka. Jenže skutečná dramata se odehrávají nenápadně a mateřská láska, stejně jako jed ve vztazích, se projevují skrytě a nenápadně, jaksi za oponou.
Také čtěte: Nikdy nebudu dost dobrá
Vztah matky s dcerou není nic neměnného. Stejně jako jiné vztahy i on prochází časem vývojem. A tento vývoj má svá pravidla, své milníky, ke kterým se matka s dcerou „dožijí“. Každá vývojová etapa má vlastní prubířské kameny, na kterých se ukáže, jaký vztah ve skutečnosti je a naznačí, jakým směrem se pravděpodobně bude ubírat dál.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.