Opotřebujeme se, nebo zrezivíme?

První nemoci z nesouladu se objevily již krátce po vynálezu zemědělství před deseti tisíci lety, což někteří antropologové s nadsázkou označují za největší chybu v historii lidstva. Velmi pestrá strava lovců a sběračů bohatá na bílkoviny a minerály byla nahrazena několika málo druhy zemědělských plodin obsahujících hlavně škrob. Zemědělci sice uživili více dětí, ale jejich zdravotní stav byl podstatně horší. Se zemědělstvím se objevily první zubní kazy, kurděje, křivice, otravy zkaženým jídlem, alkoholismus a také první epidemie neštovic, spalniček, chřipky a dalších chorob, které se na nás přenesly z hospodářských zvířat a v rychle rostoucí oslabené populaci bez jakékoliv znalosti hygieny našly ideální podmínky pro šíření. 

Prokletá města 

Druhou ranou našemu zdraví byl nástup průmyslu a růst měst, nabývající na síle od počátku 19. století. Tehdy se masivně rozšířila krátkozrakost spjatá s převažujícím pobytem v místnosti a sledováním blízkých objektů (čtení, šití atd.). Běžnými se staly bolesti zad způsobené dlouhým stáním, sezením, nebo naopak extrémní námahou. Konečně rakovina plic, dnes nejčastější a nejsmrtelnější nádorová choroba, byla ještě v 19. století téměř neznámým raritním onemocněním. Až rychlé přibývání továren a především průmyslová výroba cigaret jí zaručily dnešní celosvětový význam. Souhra vědeckého poznání, růstu životní úrovně a zájmu o lidská práva způsobily, že na počátku 20. století zažila civilizovaná část světa nevídanou revoluci v péči o zdraví. Díky kombinaci lepší výživy, hygieny, očkování, dentální péče a mnoha dalších faktorů se celá řada nemocí z nesouladu stala vzácnými nebo léčitelnými. Především do té doby velmi ohrožené děti se začaly těšit lepšímu zdraví a rekordně nízké úmrtnosti. V dnešní době mnoho lidí podceňuje význam moderní medicíny, protože si už ani neumí představit svět před pouhými sto dvaceti lety, kdy každé druhé dítě zemřelo před dosažením dospělosti. Ten úžasný pokrok s sebou ale přinesl třetí vlnu onemocnění z nesouladu, na jejímž vrcholu se nacházíme dnes. Říkáme jim civilizační choroby a již podle jména je jasné, že se nejrychleji šíří tam, kde lidé žijí nejkomfortněji a nejbezpečněji. Naprostý komfort a izolace od vnějších podnětů jsou totiž pro naše tělo tak nepřirozené, že se mu nedokáže přizpůsobit. 

Nenechte si ujít: Rodiče a jejich mamahotely, Školní šikana: v zajetí role, Může mentální trénink zlepšit naši osobnost?, Proč bydlíme sami

Civilizační choroby jsou zodpovědné za 90 % úmrtí, ale také nejvíc lidem kazí život. Civilizační choroby jsou na jedné straně známí průvodci starších a obézních osob, hlavně cukrovka, choroby srdce a cév, bolesti kloubů nebo Alzheimerova choroba. Na druhé straně mezi ně můžeme započítat i různé alergie a poruchy imunity, deprese, migrény a třeba ADHD, které se raketově šíří mezi dětmi. Civilizační choroby a vůbec všechny choroby z nesouladu mají jedno společné: jejich prevence je snazší a účinnější než léčba. A zatím nejlepší známou prevencí civilizačních chorob je odstranit nebo alespoň zamaskovat nesoulad mezi našimi geny a životním stylem, který vedeme. Na jedné straně to znamená omezit druhy zátěže, které jsou příliš silné a nepřirozené.