Komunikace s dětmi by nás měla bavit
Přehnané rodičovské ideály nás mohou vést k dlouhým rozhovorům s dětmi, které nikam nesměřují, a někdy dokonce zhoršují náš vzájemný vztah. Jak do takových vyčerpávajících výměn nezabřednout?
Na první komunikaci s dítětem se obvykle těšíme. Začíná již pár měsíců před narozením, kdy reagujeme na jeho pohyby. Břišní stěna se vyklene kvůli vystrčené noze či ruce a my se jí dotkneme: „Vím o tobě,“ sdělujeme. Můžeme dítě přes břicho hladit, mluvit na ně.
Když se pak maličké narodí, fascinovaně sledujeme jeho obličej, vpíjíme se očima do těch jeho. Napodobujeme je a ono nás. Užíváme si to. A postupně povzbuzujeme jeho hlasové projevy: dítě broukne, my broukneme. Odpovídáme, nasloucháme, reagujeme. Učíme své miminko první slova a někdy se jich nemůžeme dočkat, a tak si pořizujeme knihy o znakování s batolaty a snažíme se rozvoj komunikace urychlit.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.