Co čte - Daniel Frynta

Četba je jednou z mála činností, která mi přináší skutečné uspokojení. Proto čtu hodně a rád. Čtu ovšem také z donucení, neboť přednáším šest předmětů, a musím tedy sledovat dění v několika dílčích vědních oborech. Znalostliteratury je to hlavní, co mohu studentům nabídnout. Čtenáře Psychologie dnes bych rád upozornil na následující tituly: Laland, K. N. a Brown, G. E: Sense and nonsence: Evolutionary perspectives on Human Behaviour a JohnAlcock: The triumph of sociobiology. První publikace je jakousi rekapitulací historie evolučního přístupu ke studiu lidského chování. Druhá z knih objasňuje základní koncepty sociobiologie. Další dvě knihy se týkajíreprodukčních systémů. Tim Birkhead: Promiscuity: An evolutionary history of sperm competition a Reichard, U. H., a Boesch, C. (eds.): Monogamy: Mating strategies and partnerships in birds, humans and other mammals.Promiskuitou se zabývající publikace je populárním a čtivým shrnutím toho, co víme o evolučních důsledcích tohoto pářícího systému. Kniha o monogamii popisuje příklady velmi dobře prostudovaných monogamních společností. Oreprodukčních systémech pojednává i další titul, na nějž bych rád upozornil: Lee, P. C.: Comparative primate socioecology. Tato kniha je zaměřena na naše nejbližší příbuzné: poloopice, opice a lidoopy včetně lidí. Populárníknihou, která shrnuje příklady toho našeho chování, jež můžeme vysvětlit jako důsledek"samičí volby", je Miller, G.: The mating mind: How sexual choice shaped the evolution of human nature. Low, B. S.: Why sexmatters: A Darwinian look at human behavor. Tato kniha řeší rozdíly mezi pohlavími, reprodukční investici člověka, nízkou porodnost současných společností, ale i například ekologii války. Jedním z výstupů, které mi utkvěly vhlavě, je důsledek oné nízké porodnosti: autor přichází s názorem, že tento fakt světu od lidí nepomůže. Ve společnostech, v nichž k němu dochází, jde totiž ruku v ruce s enormně se zvyšující spotřebou jednotlivce. Zpřeložených děl bych rád vyzdvihl knihu Roberta Wrighta: Víc než nic: Logika lidského osudu. Pojednává o kulturní evoluci. O tom, že rychlost kulturní evoluce roste úměrně s počtem lidí. Stejně jako Wrightova kniha i knihaJareda Diamonda: Guns, germs and steel: A short history of everybody for the last 13,000 years je pokusem o vylíčení historie lidstva v globální perspektivě. Těžiště knihy leží v popisu pravěkých migrací a osídlení jednotlivýchkontinentů. Diamondovo pojetí směřující k integraci etnologických, antropologických, archeologických, ekologických a lingvistických poznatků je mi neobyčejně blízké. Nakonec jeden velmi pozoruhodný sborník: T. J. Crow:Speciation of modern Homo sapiens. Pro nás významná první polovina této knihy podává přehled všech vymřelých forem člověka, jejich vzájemných chronologických a příbuzenských vztahů, jejich vlastností. Impozantní je množstvídruhů pravěkých lidí, ta jejich variabilita i špatný osud všech s výjimkou našeho druhu. Autor je sociobiolog a etolog. Zabývá se evolucí agresivity, pohlavní dvojtvárnosti a komunikace zejména u hlodavců a plazů. Další oblastíjeho zájmu je kulturní evoluce.