Co by měli jíst a pít závislí na alkoholu? Organizace Anonymních alkoholiků zařadila to, že má člověk hlad, mezi pět rizikových stavů ohrožujících abstinenci. Určitou roli mohou hrát i stravovací návyky, především pravidelnost v jídle, ale také další psychologické a sociální okolnosti s jídlem související. Závislí na alkoholu mají například tendenci s ním určitá jídla spojovat; mohou snadno vyvolat bažení po alkoholu. Navíc je pro některé závislé jen těžko přestavitelné, že by zapíjeli např. mastný masitý pokrm čajem. Zde obvykle poznamenávám, že staří Číňané zapíjeli vydatná jídla čajem už dávno před tím, než naši předkové dorazili do Evropy. Jídlo je navíc součástí rituálů a rodinného či společenského života. Z tohoto hlediska je pro závislé mnohem vhodnější stolování v rodinném kruhu než jídlo v rizikovém prostředí restaurace nebo u stánku. Žízeň je lepší vůbec nedopustit Pitný režim je jednou z osvědčených zbraní proti závislosti. Stará doporučení založená na empirické zkušenosti teď nacházejí podporu v moderních výzkumech. Napití se nealkoholického nápoje představuje u mnoha závislých účinný způsob, jak zvládnout bažení po alkoholu, a to i při dlouhodobé abstinenci. Zneužívání alkoholu navíc vede často k dehydrataci, i z tohoto důvodu je tedy třeba tekutiny dostatečně doplňovat. Přesolená jídla vyvolávají žízeň, tu ale mívají závislí často spojenou s bažením po alkoholu. Proto je lépe se přesoleným jídlům vyhýbat. Doporučujeme mít pro jistotu vždy po ruce nějaký bezpečný nealkoholický nápoj. Zajímavé je, že objem alkoholického nápoje podle všeho hraje při bažení určitou úlohu: bažení po alkoholu bývá silnější, jestliže ho dotyčný zneužíval ve formě piva. Důvody mohou podle některých autorů zahrnovat změny metabolismu vasopressinu a natriuretických peptidů. Nadbytek nápojů obsahujících kofein může přispívat k poruchám spánku a zhoršovat úzkostné příznaky. U kombinované závislosti na alkoholu a budivých látkách může kofein dokonce vyvolat bažení po pervitinu. Chuť na jídlo může souviset s touhou po alkoholu Hormony související s chutí na jídlo mohou souviset s bažením po alkoholu - např. ghrelin, inzulin a leptin. Z tohoto hlediska má smysl závislým doporučovat pravidelnou a kvalitní stravu v bezpečném a zdravém prostředí. Podle našich pacientů, kteří pracovali jako kuchaři, téměř v žádném zařízení hromadného stravování nevyměňují tuk po každém smažení. Před přepálenými tuky a smaženými jídly ale musíme, vzhledem k častým jaterním postižením souvisejícím s alkoholem, důrazně varovat. Východiskem může být to, že si pacient nosí oběd do práce s sebou a tam si ho ohřeje. Nelze doporučit ani uzeniny, potraviny s vysokým obsahem chemických aditiv. U závislých na alkoholu, zejména pokud preferovali pivo, je vyšší riziko rakoviny tlustého střeva. Vhodnou prevencí tohoto onemocnění jsou potraviny s obsahem vitaminu B i vlákniny. Vyšší obsah vlákniny také snižuje kolísání glykémie. To může být prospěšné, vzhledem k tomu, že inzulin má pravděpodobně vliv na vznik bažení. Nevhodný je naopak nadbytek rafinovaného cukru a přeslazená jídla - pojídání sladkostí totiž vede ke zmíněnému kolísání hladiny inzulinu, vedoucí k nekontrolovatelné touze po alkoholu. Užitečným prvkem výživy jsou omega 3 mastné kyseliny, jejichž zdrojem jsou např. ryby nebo lněné semeno. Snižují riziko kardiovaskulárních nemocí a mohou se uplatňovat i jako pomocná léčba u depresivních poruch, k nimž mívají závislí na alkoholu často sklon.

Placená zóna

Karel Nešpor