nešpor/n/oviny

TĚLESNÁ AKTIVITA POMÁHÁ PROTI DUŠEVNÍM NEMOCEM Podle ředitelky amerického National Institute on Drug Abuse (NIDA) dr. Nory Volkow prospívá přiměřená tělesná aktivita tělesnému i duševnímu zdraví a může být užitečná v prevenci a léčbě návykových nemocí. Důvodem je podle ní mimo jiné i skutečnost, že se tak bezpečným způsobem zlepšuje nálada. Pokusy na zvířatech ukázaly, že pohyb zlepšuje cévní zásobení mozku a napomáhá vytváření spojů mezi nervovými buňkami v oblastech důležitých pro paměť. Navíc se přiměřenou fyzickou aktivitou zvyšuje odolnost vůči stresu - stres je při vzniku návykových nemocí rizikový faktor. Epidemiologické údaje z USA svědčí o tom, že dospívající, kteří se více věnovali fyzické aktivitě, se současně spíše vyhýbali psychoaktivním látkám. Toto zjištění je zajímavé, i když se nutně nemusí jednat o příčinnou souvislost (oba jevy, tedy fyzická aktivita i vyhýbání se drogám, mohou být způsobeny společnými ochrannými činiteli). Vlivu tělesné aktivity na mozek věnuje zmíněná výzkumná instituce soustavnou pozornost a bude v tom podle její ředitelky pokračovat i nadále. Je ale třeba upozornit, že se tyto poznatky týkají přiměřené tělesné aktivity v bezpečném prostředí, nikoliv vrcholového sportu nebo sportovních odvětví, která souvisejí se zneužíváním alkoholu nebo kde je častý doping. VLIV HLUKU NA PSYCHICKÉ ZDRAVÍ Nadměrný hluk s sebou nese značná zdravotní rizika. Zmiňují se rozlady, poruchy spánku, zhoršený školní prospěch u dětí, nelze vyloučit ani negativní vliv hluku na imunitu (Passchier-Vermeer a spol., 2000). Hluk v blízkosti letišť vedl u dětí, které tam žily, k horšímu chápání psaného textu a k nepohodě. U posluchačů některých druhů hlasité hudby se také relativně častěji vyskytuje zneužívání alkoholu a jiných drog. Kromě hluku se v tomto případě jistě uplatňují i jiné, např. sociální vlivy. Nepřekvapuje proto, že řada závislých pacientů má zneužívání psychoaktivních látek spojeno s určitými druhy hudby. Obvykle doporučujeme se takové hudbě vyhýbat, aby se předešlo vzniku bažení. Hluk na jednotkách intenzivní péče zvyšuje riziko chybných výkonů u zdravotníků a vede k podrážděnosti u pacientů. Niemann a spol. (2000) zjistili v důsledku hluku vyšší riziko depresí a migrén. NEDOSTATEK SPÁNKU A ZÁVISLÍ Existují doklady o tom, že spánková deprivace a subdeprivace zhoršují kognitivní funkce, k nimž patří pozornost či schopnost se rozhodovat. To s sebou nese rizika pro abstinenci, ale i např. v dopravě nebo v pracovním prostředí. Využívání některých postupů, jak zvládat bažení, vyžaduje přiměřenou schopnost vnímání sebe i situace a vybavení si vhodné techniky. To spánková deprivace nebo subdeprivace znesnadňují. Nedostatek spánku navíc může zvyšovat efekt intoxikace alkoholem a riziko srdečních arytmií („holiday heart syndrom“). Nepřekvapuje, že spánková deprivace vyvolává u závislých bažení po tabáku. Možným mechanismem by zde mohlo být i to, že kuřáci si navykli zahánět ospalost cigaretou. Dlouho se ví, že alkohol i některé jiné látky narušují REM fázi spánku. Co se týče léčby poruch spánku u závislých osob, je lépe se vyhnout hypnotikům, a to i těm, o kterých výrobci tvrdí, že jsou nenávyková. Velká část poruch spánku jde na vrub nepravidelnému způsobu života, a při abstinenci a zlepšení životního stylu se upraví i bez farmakoterapie. To se týká také závislých na budivých látkách, kteří mají rytmus bdění a spánku zvláště narušen. Závislé je třeba varovat před zaměstnáními, kde je trojsměnný provoz, protože ten spánkovou hygienu znesnadňuje. n