Co o nás říkají naše ramena?

„Dej ramena dozadu a postav se rovně,“ říkávají mnohé matky svým dětem. Podle psychologů nejde jen o zdraví. Ve skutečnosti lidé rameny neverbálně komunikují a matky instinktivně vycítí, že pro dítě není dobré vysílat svěšenými rameny negativní signály. O roli ramen existuje však jen málo informací – pokud se na to zeptáte odborníků na neverbální komunikaci (kteří se soustředí především na tvář a ruce), pokrčí rameny. Jak paradoxní. Ve skutečnosti můžeme svými rameny ovlivnit náhled ostatních lidí na sebe samotné, odkrýt své emoce či zdravotní stav a pomocí nich i komunikovat. Podle zoologa Desmonda Morrise a antropologa Davida Givense znamenají velká ramena, která známe z klasických řeckých soch, vitalitu a sílu. Tvar „V“ (široká ramena, úzké boky) je tak žádaný, že trička se vyrábějí tak, aby „véčko“ podpořila nebo přímo vytvořila. Ramena mohou také vyjadřovat dominanci nebo postavení v hierarchii. Svou úlohu mají i při předávání pocitu štěstí (viz jejich charakteristický pohyb u břišních tanečnic). Postavení ramen lze využít při diagnostikování deprese. Jeden soudní psychiatr z Washingtonu říkával: „Poznám, že je pacient v depresi, ještě než otevře ústa. Ramena jsou svěšená, těžká a prakticky se nehýbou.“ Pokrčením ramen se vyjadřuje, že něco nevíme. Pohyb nahoru, který vzdoruje gravitaci, zdůrazňuje, co už bylo řečeno. Dokonce i když někdo lže, lze často podle nepatrného pohybu ramen vzhůru poznat, že něco není v pořádku. Ramena ovšem svědčí spíše o nedostatku důvěry než o lži samotné.