Život naruby

Terapeut a také autor řady úspěšných knih Hans Rath ke své knize A Bůh pravil: Musíme si promluvit přidal druhý díl. Jeho hrdinou není nikdo jiný než ďábel v podobě šarmantního Toniho Auerbacha. Ďábel, který převrátí naruby život hlavního hrdiny obou knih Jakoba Jakobiho, psychoterapeuta, který se potýká nejen s problémy svých klientů. I jemu se sype manželství, i on moc neví, co si počít, jak se svým životem dál naložit, i on by možná rád získal radu, jak rychle a bezbolestně proměnit to, co žije, v něco úplně jiného, v idylu, v níž všechny vztahy fungují, jak mají, kde je šťastný a spokojený. Podobná instantní řešení nabízejí různí rádci, nebo spíše zrádci. Jako třeba ďábel, který se před Jakobim jednoho dne objeví.

V hlavní roli terapie

Kniha Hanse Ratha není navzdory svému názvu a druhé hlavní postavě žádnou esoterickou „duchařinou“. Ďábel, který Jakobiho navštíví a který mu výměnou za to nejcennější, jímž je pochopitelně duše, nabízí první poslední, tu a tam přijde i za námi. „Lidé, kteří vedou dvojí život, to většinou dělají, protože mají přání, která ve skutečném životě zůstávají nenaplněná,“ tvrdí Jakob Jakobi. Jak jsme na tom my? Také jako hrdinové knihy žijeme dvojí život, protože utíkáme před svými touhami a sny? Umíme se jim postavit? A co takhle zkusit najít cestu, jak je naplnit? Jakobiho dialogy s ďáblem připomínají rozhovory, které vedeme sami se sebou. Možná hledáme cestu, jak změnit svůj život, ale smlouváme a hledáme, jak vyměnit něco za něco. A svou duši bychom možná taky vyměnili za příslib štěstí až do smrti. Ďábel, který představuje naše pochybnosti, nejistoty a hledání, také velmi snadno zařídí to, že svět a také sami sebe vidíme jinak, zdeformovaně.

Terapie ale takhle nefunguje. Rathovi hrdinové se chtě nechtě musejí začít ptát sami sebe, co by tak asi chtěli změnit, co se jim daří a co ne, na čem mohou stavět. A tohle všechno poněkud bolí. Jakobiho bolí stigmata, která se mu vytvoří, když si odmítne s ďáblem plácnout a prodat mu svou duši, nás bolí drobné změny, které děláme na cestě ke spokojenějšímu životu, a především konfrontace s tím, jací ve skutečnosti jsme. Právě konfrontace se sebou samými čeká na většinu hrdinů knihy Hanse Ratha. Musí si sami odpovědět na to, co od života chtějí a co jsou ochotni obětovat, a hlavně zjistit, co je pro ně to nejdůležitější.

A stejně tak jsme na tom i my. O tom, co a jak udělat se svým životem, za nás nikdo nerozhodne, a Rathova alegorie na psychoterapii o tom hovoří zcela jasně. Čtivá kniha německého terapeuta, která vyšla ve skvělém překladu Michaely Škultéty, nás může povzbudit, dodat nám odvahu, a díky svému napínavému ději a skvěle vykresleným postavám i pobavit. Pokud se spokojíme „jen“ s výborným čtením, určitě to stačí, ale kniha toho nabízí mnohem víc.