Mluvme o interrupci

Ženy po interrupci mohou trpět řadou traumat. Psychologové na Slovensku se o tom ale bojí mluvit.

Téma interrupcí je na Slovensku mnohem viditelnější, častější a emotivnější než v České republice. Jen výjimečně jsou však osloveni lidé, kteří by z hlediska své profese mohli k tématu říci nejvíce - psychologové.

Taková nepodstatná věc...

Důvody pro to jsou dva. Jednak novináři psychology prakticky vůbec neoslovují. Ale, za druhé, i kdyby je oslovit chtěli, zjistí, že odborníka na danou otázku u nás téměř nenajdou. Kromě několika studentů a docenta Pavla Tavela (ten ale žije v České republice, kde také provedl na dané téma výzkum) se bádání v této oblasti asi nikdo nevěnuje. Výsledkem poté je, že ženám, které podstoupily potrat, a následně se u nich vyskytly negativní psychologické následky, se ze strany psychoterapie nedostává potřebné pomoci. Naopak, terapeuti často skutečnost, že dotyčná byla na interrupci, bagatelizují jako zcela nepodstatnou.

V zahraničí (především v USA) se přitom tomuto tématu věnuje řada psychologů. Zjistili, že kromě problémů v partnerských vztazích se po interrupci objevily u žen pocity smutku, pláč, sebevražedné tendence, ale bohužel i dokonané sebevraždy. Výjimečné nebylo ani zneužívání psychotropních látek. Největší pozornost se v zahraničních výzkumech (zejména v těch od Spackhardové, Coylové a Ruea) věnuje post-abortivnímu syndromu (PAS).

Interrupce je pojata jako traumatická událost, jejíž následky odpovídají diagnostickým kritériím posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Pacientky, které trpí PAS, se například vyhýbají podnětům, jež si mohou spojit s interrupcí a jež mohou vést k retraumatizaci. Takovými podněty mohou být jak osoba lékaře, tak různé zvuky (například vysavač připomíná zvuk odsávačky používané při interrupci), rodiny s dětmi, výročí (například výročí početí či předpokládaného porodu) atd. Při PAS se objevují flashbacky v podobě nočních můr, při kterých pacientka interrupci opakovaně a živě prožívá.

Pokud se ale u nás psychiatr s něčím takovým setká, musí pacientku vést v kategorii posttraumatické stresové poruchy. Postabortivní syndrom (PAS) totiž není oficiálně uznán ani v jedné z diagnostických klasifikací. Příčina je veskrze politická - kvůli tomu, jak je otázka umělého přerušení těhotenství citlivá, je zde spíše potřeba udržet současný status quo než něco nějak posouvat kupředu. A tak je i nadále (ačkoliv mnohé výzkumy ukazují opak) považováno za směrodatné stanovisko Americké psychologické asociace (APA) z roku 1990, že potrat v prvním trimestru těhotenství není z psychologického hlediska škodlivý.

Placená zóna

Marián Zimmermann