PSYCHOFARMAKA

„Kdybych se potřeboval uklidnit, tak si vezmu prášek,“ říká si dnes kdekdo. Ale záleží na tom, jaký prášek a co pak můžete čekat.

Zastavíme se u čtyř skupin často předepisovaných léků.

Léky mírnící úzkost (anxiolytika)

Z těchto léků jsou nejrozšířenější a nejnebezpečnější benzodiazepiny. V rukou zkušeného lékaře mohou být užitečné, jenže mají také rizika. Tím největším je rychlý rozvoj závislosti. Stačí je užívat každodenně dva až tři měsíce. Po jejich vysazení se pak objevuje silná úzkost, tedy příznak, který měly léčit. Navíc, čím déle je někdo užívá, tím slaběji působí. Je vhodné je vysazovat postupně, tj. opatrně snižovat denní dávku, a při tom využívat bezpečnější možnosti, jak se uklidnit. Snadné a příjemné to není.

Objev!

Během studia medicíny nám jeden profesor vyčetl, že nesledujeme odborné časopisy. Zastyděl jsem se a půjčil si výtisk předního amerického lékařského periodika. Dozvěděl jsem se, že došlo k objevu zaručeně nenávykových léků. Těmi měly být benzodiazepiny. Později se tvrdilo, že nenávyková jsou i novější hypnotika. Zase to nebyla pravda. Setkávali jsme se s lidmi, kterým nestačilo brát je na noc, ale polykali je i během dne. Rizika a problémy, které hypnotika působí, jsou podobné jako u benzodiazepinů. Poměrně nedávno jedna nadnárodní farmaceutická firma nabídla světu úžasný lék na léčbu závislosti na alkoholu. Po nějaké době se ale ukázalo, že onen zázrak není účinnější než placebo. Myslíte, že se někdo z té firmy hezky omluvil a řekl, že už to víckrát neudělají? Nebo doporučil, aby závislí na alkoholu místo jejich drahého a zbytečného léku navštěvovali setkání Anonymních alkoholiků (Anonymní alkoholici, 2017).

Mimochodem, skupiny této organizace se např. v Praze scházejí vícekrát denně a jsou zadarmo.

Antidepresiva

Tyto léky nejsou návykové a mohou být i užitečné. Jenže je zde pár háčků. Tím prvním je skutečnost, že mírnění smutku při užívání těchto léků nastupuje až asi po třech týdnech každodenního podávání. Nehodí se tedy k mírnění krátkodobé duševní nepohody. Paní Jarmila přišla o milovaného pejska. Je smutná. Jenže v době, kdy by začala antidepresiva působit, je paní Jarmila nebude potřebovat. Tou dobou už totiž bude u ní doma vesele poštěkávat kokršpaněl. Dalším problémem je to, že vysazování antidepresiv nemusí být snadné a mělo by se dít pod dohledem lékaře. A konečně je tu riziko vedlejších účinků, i když moderní antidepresiva jich mají mnohem méně než ta klasická. Řidič, který zabil britskou princeznu Dianu, byl pod vlivem antidepresiv a alkoholu. Tato kombinace zhoršila jeho schopnost řídit ještě více než samotný alkohol - a to je co říci. Léčba antidepresivy navíc vyžaduje dobrou spolupráci pacienta, brát je chaoticky a nahodile by nemělo smysl.

Antipsychotika

Tyto léky jsou nenávykové a mají často výrazné vedlejší účinky. K jejich zneužívání dochází zřídka.

Pomáhají např. lidem, kteří se zotavují z duševní poruchy po drogách nebo při léčbě schizofrenie. Léčba antipsychotiky snižuje riziko relapsu schizofrenie a mírní postižení kognitivních funkcí, k němuž u tohoto onemocnění někdy dochází (např.

Karson a spol., 2016).

Pohoda bez receptu

Pracovníci pomáhajících profesí by měli ve větší míře využívat a doporučovat nefarmakologické možnosti, jak ovlivnit duševní stav. Úzkosti i deprese mírní rozumná fyzická aktivita, relaxační techniky (nahrávky volně na www.drnespor.eu), psychoterapie nebo úprava životního stylu. Lék, který by nahradil spánek, odpočinek a pohyb, ještě nikdo nevynalezl. Kdyby nějaká farmaceutická firma tvrdila opak, tak jí nevěřte. Zase se spletli.

O autorovi| MUDr. Karel Nešpor, CSc. www.drnespor.eu