Nadávky. Proč je tak potřebujeme?
V patnáctém století se v některých zemích klení na veřejnosti trestalo nejen žalářem, ale třeba i vyříznutím jazyka. Anebo popravou. Neslušná slova z lidské řeči přesto nikdy nevymizela. Zaznívají nejen v soukromí, ale nyní i v přímých televizních přenosech. Co nás vede k porušování norem slušné mluvy?
Neslušnou mluvou vládnou prakticky všichni lidé – muži i ženy, děti i senioři, kopáči i filozofové, bezdomovci i multimiliardáři. Pokud patří některé skupiny v tomto směru k „zdatnějším“, pak jsou to adolescenti a muži. První neslušná slova se naučíme už ve dvou letech. Do školních lavic usedáme s průměrnou výbavou třiceti až čtyřiceti hrubých výrazů. Teenageři dohoní dospělé už ve věku jedenácti až dvanácti let. I když přesný význam některých sprostých slov úplně nechápou, dobře vědí, že ve slušné společnosti by zaznít neměla. V každodenním životě obvykle vystačíme s desítkou „silných výrazů“ a v běžné řeči vypustíme z úst na dvě stovky slušných slov asi tak jedno neslušné. Neznamená to, že právě takhle mluví většina populace. Rozdíly mezi jednotlivými lidmi bývají obrovské.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.