Poradna prosinec

Dobrý den, mám takovou netypickou otázku. Nevím, jestli se na ni dá vůbec nějak odpovědět, ale za zeptání nic nedám. Moje partnerka studuje a v budoucnosti se chce věnovat poradenství, terapii nebo koučování. Píšu to, protože se to týká mého dotazu.

 Ona totiž začala před nějakou dobou chodit na nějaký druh koučovacího kurzu. Je z něj úplně nadšená. Já bych byl taky nadšený, že má radost, ale čím dál víc se začínám bát, že to nedopadne dobře. Myslím s námi. Protože od doby, kdy začala s kurzem, už se s ní skoro nedá mluvit. Mám pocit, že si z celého světa udělala tréninkové klienty, nevím, jak jinak to nazvat. Těžko se to popisuje, ale ona se mnou mluví jako podle svých učebnic. Nedá se to vydržet. Tak třeba když něco řeknu, neodpoví normálně, ale prohlásí: „Jestli tomu dobře rozumím, tak říkáš, že se cítíš tak a tak.“ Když se s ní chci bavit o problému v práci, slyším něco jako: „A kdo by si všiml, že jsi v práci spokojenější?“ Anebo: „A kdo by ti s tímhle ještě mohl pomoct?“ Připadám si jako blázen. Hrozně mě to vytáčí. Je pořád nad věcí a racionálně něco řeší. Já bych tak rád slyšel, že mě normálně pošle do háje, když jí něco vadí, tak jako dřív, anebo si se mnou zanadává na blbého šéfa. Já nechci chodit s koučkou, ale s normální holkou, vedle které si nebudu připadat jako neschopný malý kluk. Ale tohle jí říct nemůžu, úplně slyším, jak by mě rozebrala. Nevím, jestli se to vůbec někdy zlepší. Dá se s tím něco dělat? Pro úplnost dodávám, že jsme spolu asi půl roku.  Petr

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Psychologie dnes nebo v online archivu.

Kateřina Rodná

Mgr. Kateřina Rodná (1974) je psycholožka a psychoterapeutka, věnuje se individuální a rodinné terapii a poradenství. www.dobryzivot.com