Online archiv

Autor: Milan Petrák

Podzim velkého cynika

Milan Petrák, 12/2019
V mládí jsem dostal místo ve firmě, která se mohla „chlubit“ obzvlášť nudnými poradami. O zřídkavé osvěžující momenty během nekonečně se vlekoucích schůzí se tu a tam postaral Tibor.

Přeshraniční žertování

Milan Petrák, 11/2019
Před pěti lety zazněla ve slovenské reklamě čeština. Děj reklamy na Slovenskou spořitelnu se odehrával v kempu. V blízkosti mladého slovenského páru si postavil stan vychytralý Čech. Nejprve si přišel půjčit sekeru, aby si mohl zatlouct kolíky. Pak se přišel zeptat, zda by mu nepůjčili sekáček, o něco později cibuli a po setmění se další prosba týkala lampy. Když se objevil popáté, začal opět oblíbené „Já bych chtěl požádat…“ a přitom mlsně pokukoval po slovenské krásce, její partner nekompromisně zvolal: „Mladú pani nie!!!“

Vnímáš, jak úžasně mluvím?

Milan Petrák, 10/2019

Sloupek Milana Petráka: Zákaz nejlepších přátelství

Milan Petrák, 9/2019
Když si Christine Hartwellová odváděla čtyřletou dcerku ze školky v americkém Georgetownu, všimla si, že je holčička smutná. Zeptala se jí na příčinu a dcerka se jí svěřila, že jí učitelka zakázala kohokoli nazvat „nejlepší kamarádkou“.

Doba zkracování 2

Milan Petrák, 7-8/2019
Třináct let před narozením Adolfa Hitlera si jeho otec Alois změnil příjmení ze Schicklgrubera (což bylo příjmení jeho matky) na Hitler (zkomolené příjmení jeho údajného, s matkou nesezdaného otce). Nejednoho autora napadla otázka, jak by si německý diktátor poradil, kdyby si otec původní jméno ponechal.

Rodiče, nezabíjejte svoje děti

Milan Petrák, 6/2019
Z mých spolužáků ze střední školy, říkejme jim Patrik a Ota, zemřeli dva v mladém věku. Jejich osudy se velmi lišily, ale jedno měly společné.

Zvláštní obor v rukou divných mužů

Milan Petrák, 5/2019
Pokud bych vás požádal, abyste uvedli příklad maximálně racionální lidské činnosti, při které jsou chyby vyhledávány s co největší pečlivostí a která je na hony vzdálená lidské bláznivosti, mnohé z vás by jistě napadlo, že jde o vědecké bádání. Věda vládne promyšlenými metodami, jak postupovat kupředu a přísně rozlišovat to, co si myslíme, od toho, co víme.

Doba zkracování

Milan Petrák, 4/2019
Třináct let před narozením Adolfa Hitlera si jeho otec Alois změnil příjmení ze Schicklgrubera (což bylo příjmení jeho matky) na Hitler (zkomolené příjmení jeho údajného, s matkou nesezdaného otce). Nejednoho autora napadla otázka, jak by si německý diktátor poradil, kdyby si otec původní jméno ponechal.

Jak technika ochudila hudbu

Milan Petrák, 3/2019
O tom, že technika úžasně rozšiřuje lidské možnosti, není pochyb. Díky ní dokážeme věci, o kterých naši předkové mohli leda tak vyprávět dětem v pohádkách. Létáme, vidíme se a komunikujeme na dálku, díváme se, jak vypadá povrch jiných planet. Kdybychom o technické vymoženosti znenadání přišli, připadali bychom si slabí a bezmocní.

Supermoderní retro

Milan Petrák, 2/2019
Elon Musk patří mezi nejznámější žijící podnikatele. V Jihoafrické republice narozený Američan zaujal celý svět svými bláznivým kouskem. Koho jiného by napadlo poslat v raketě auto směrem k Marsu?

Umělá inteligence: nevyhladí nás, ale pohladí

Milan Petrák, 1/2019
Haruto je japonský inženýr. Je mu něco přes čtyřicet a ve svém tokijském bytě žije s dvanáctiletým (či tak působícím) chlapcem Junem. Každé ráno spolu snídají, o víkendu spolu chodí na procházky a večer do restaurace. Občas zajdou do divadla na představení pro dospělé. Chlapec jim rozumí a baví ho si o nich dlouze povídat. Jun je Harutovým nejbližším přítelem, spřízněnou duší… a také intimním partnerem. Sousedé se zezačátku na Haruta dívali divně, ale pak si zvykli. Jun je totiž robot.

Doba padajících soch

Milan Petrák, 1/2019
Pokud měli vůbec domácí komunističtí papaláši schopnost cítit se trapně, v listopadu 1962 tomuto pocitu jistě neunikli. Do vzduchu tehdy letěl obří Stalinův pomník na Letné. Komunisté by destrukci pouhých sedm let starého monstra moc rádi provedli potichoučku a mimo zraky veřejnosti. Ale utajte odstřelování tisíců tun betonu, když trvá celé týdny a detonace se rozléhají po celé Praze. Ostuda jako hrom!