Online archiv
Někteří lidé popisují své adrenalinové zážitky jako jedny z nejlepších akcí v životě. Operují podle hesla: „Pokud se bojíš, jdi do toho!“ Někteří z nás dlouhodobě žijí ve strachu i s jeho následky. Jaká je anatomie strachu? Dokáže překonání strachu změnit náš život?
Pokud bych vás požádal, abyste uvedli příklad maximálně racionální lidské činnosti, při které jsou chyby vyhledávány s co největší pečlivostí a která je na hony vzdálená lidské bláznivosti, mnohé z vás by jistě napadlo, že jde o vědecké bádání. Věda vládne promyšlenými metodami, jak postupovat kupředu a přísně rozlišovat to, co si myslíme, od toho, co víme.
Šok, zmatek, úzkost. A nekonečný strach. To jsou pocity, se kterými se setkává několik desítek rodičů ročně. Rodičů, jejichž děti se ztratily.
My lidé pěstujeme rostliny pro vlastní potřebu od úsvitu věků. Těch, které využíváme k jídlu a dalším hospodářským účelům, je kolem 600, my však pěstujeme na 28 000 různých druhů.
Když je někdo blízký nešťastný, pohladíme ho a ani o tom nepřemýšlíme. Ze zkušenosti víme, že hlazení lidem pomáhá, a vědci s tím souhlasí.
Člověk balancující s rukama před sebou na hřebeni střechy? Náměsíčník! Co se skrývá za touto podivnou poruchou, kde se bere a kde je hranice mezi romantickou představou a realitou?
Jako kdyby byl lid unaven „těžkými“ zprávami z politického života, rozbouří občas hladinu veřejného mínění nějaká mnohem „přízemnější“ kauza. Naposledy to bylo kojení na veřejnosti.
Reálný život v turistickém ráji – o tom vypovídá příběh Lucie Mohelníkové, která podniká v cestovním ruchu na Maledivách. Jaké je pracovat ve zcela odlišné zemi, jaké je soužití s partnerem muslimského vyznání a jak se dá žít mezi Prahou a Maledivami?
Délka života lidí se ve vyspělých zemích stále prodlužuje. Jde o to, aby současné i budoucí generace sedmdesátiletých, osmdesátiletých, devadesátiletých a stoletých seniorů nebyly svým dětem a vnukům na obtíž. Existuje recept, jak si vychutnávat život až do konce svých dnů ?
Tragické úmrtí novorozence při domácím porodu koncem března v Praze opět rozvířilo debatu o tom, zda je zodpovědné rodit jinde než v porodnici. Příkop je v téhle dlouholeté válce celkem přehledně vykopán: na jedné straně stojí lékaři, na druhé „biomatky“. Ale tak jednoduché to není. A i ty „biomatky“ jsou spíše ženami, které si prostě víc uvědomují svoje ženství. A co může být „ženštější,“ než porod?
Když jsme byli mladí, hollywoodské filmy nám ukazovaly idylickou verzi toho, jak vypadá seznamování a následné námluvy. Chlapec potká dívku, přeskočí jiskra, zamilují se, vezmou a všichni spolu šťastně žijí až do smrti.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.