„Klape to mezi námi asi jako v manželství po dvaceti letech,“ definovala Karla smutně kamarádce svůj vztah s manželem a s hrůzou si uvědomila, že jsou spolu už devatenáct let.
„A to jsme se kdysi tak šíleně milovali, že jsme si pomalu četli myšlenky na dálku. Dneska je nám nejlíp, když se celý den nevidíme.“ – „Něco společného snad máte pořád, ne?“ – „Jo, hypotéku.“
Úvodník květen
Matyáš Zrno, 5/2019
Rozhovor s ředitelem Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyrilem Höschlem byl zajímavý nejen svým obsahem (díky němu vím i to, kolik má IQ a že by si rád zapálil trávu). Ukazuje také daň, kterou platíte za úspěch.
Kristýně Buškové se podařilo splnit si sen, jaký se podaří málokomu: vystudovala psychologii na University of Cambridge. Jak se liší česká a britská psychologie? Jak náročné bylo studium na jedné ze dvou nejslavnějších univerzit světa a proč tam všichni ztloustli? Proč se vrátila do vlasti a co trápí její zahraniční klienty oproti těm českým?
Desatero pro kluky.
Jak na pubertu, holky i sex.
Babyonline 2018
Jednou ze schopností vysoce citlivých lidí je přizpůsobivost. Dokážou najít společné téma v partě lidí s odlišnými zájmy, názory i pohledem na život.
Není vůbec jednoduché nepodléhat všeobecnému tlaku, že bychom měli být nějak konkrétně ideální, skvělí, výjimeční, úžasní...
Chci mít oba
Romana Suchá, 4/2019
Paní Svatce je třicet pět let, je vdaná, bezdětná. Je to žena, která se snaží být upřímná a pravdomluvná. Zároveň ale šest let udržovala dva paralelní vztahy (s manželem a milencem). Výsledný tlak neunesla a sama se rozhodla pro léčbu na našem oddělení. Byla vedena pod diagnózou F432 – Poruchy přizpůsobení.
Doba zkracování
Milan Petrák, 4/2019
Třináct let před narozením Adolfa Hitlera si jeho otec Alois změnil příjmení ze Schicklgrubera (což bylo příjmení jeho matky) na Hitler (zkomolené příjmení jeho údajného, s matkou nesezdaného otce). Nejednoho autora napadla otázka, jak by si německý diktátor poradil, kdyby si otec původní jméno ponechal.
V patnáctém století se v některých zemích klení na veřejnosti trestalo nejen žalářem, ale třeba i vyříznutím jazyka. Anebo popravou. Neslušná slova z lidské řeči přesto nikdy nevymizela. Zaznívají nejen v soukromí, ale nyní i v přímých televizních přenosech. Co nás vede k porušování norem slušné mluvy?
Děti dvou mužů
Jeroným Klimeš, 4/2019
Osvojení dětí homosexuálními páry je sice v parlamentu momentálně u ledu, ale ještě dlouho bude rozdělovat laickou a odbornou veřejnost. Přitom trochu zbytečně. Drtivá většina homosexuálů totiž o nic podobného nestojí.
V životě člověk potká řadu lidí, ale jen na některé vzpomíná celý život. A jen někteří mají schopnost pozitivně vás ovlivnit a posunout dál. V mém životě byl takovým mým osobním guru pan profesor Plichta, který nás měl na aplikovanou psychologii. Byl to on, kdo mě přivedl k tomu žít nějakou dobu v cizině. Pamatuji si, jak mě tehdy překvapil jednou svou poznámkou: „Aspoň poznáš, v čem tkví to naše češství.“