Online archiv

Četnost sebevražd amerických vojáků v Iráku je vyšší než v armádě jako takové. Tým expertů na problematiku duševního zdraví navštívil loni vojáky v Iráku a Kuvajtu poté, co v červenci došlo k alarmujícímu nárůstu počtusebevražd. Po osvobození Iráku navrhli tito experti armádním velitelům sérii doporučení, která měla za cíl lépe zacházet se stresem, jemuž jsou vojáci vystaveni. V minulém roce došlo u amerických vojáků v Iráku a Kuvajtu podlestatistik celkem k 24 sebevraždám (k dalším sebevraždám došlo po návratu některých vojáků do USA). Skutečný počet je možná ještě vyšší, protože okolnosti všech úmrtí nejsou dosud objasněny. To odpovídá četnosti 17,3 sebevraždna 100 000 vojáků. V americké armádě jako takové byla tato četnost v roce 2003 v průměru 12,8 a v letech 1995-2002 pouze 11,9 sebevraždy na 100 000 vojáků. V obecné americké populaci připadlo roku 2001 na 100 000 obyvatel vprůměru 10,7 sebevraždy. Ve věkové skupině 18-34 let, která nejvíce odpovídá věkovému rozložení vojáků, byla četnost sebevražd v obecné populaci 21,5 na 100 000 obyvatel. Nejčastějšími příčinami 24 sebevražd vojáků v Iráku aKuvajtu byly finanční problémy, neutěšené osobní vztahy a právní problémy. Bylo také zjištěno, že vojáci mají jen minimální tendenci vyhledávat pomoc v situacích stresu či duševních problémů, protože se obávají stigmatizace.Tým armádních specialistů na duševní zdraví zkoumal od srpna do října 2003 celkem 750 amerických vojáků působících v Iráku a Kuvajtu. Z nich 77 % popsalo stres, který prožívají, jako mírný či minimální, 7 % zažívalo silnýstres. Přitom 80 % těchto vojáků se během své mise účastnilo bojů. Vyslání expertů na duševní zdraví do válečné oblasti je krajně vzácné. Vedlo k němu spáchání pěti sebevražd v červenci 2003. V předchozích dvou měsících přitomk žádné sebevraždě nedošlo. Červenec byl pro vojáky pravděpodobně náročný měsíc. Bojové válečné operace skončily v květnu a mnoho vojáků se domnívalo, že celý konflikt spěje ke konci. Avšak v červnu a červenci začalo docházet kneorganizovaným vzpourám Iráčanů, takže vojáci nadále umírali prakticky každý den. K tomuto napětí přispívaly i vysoké letní teploty a primitivní podmínky, v nichž vojáci žili.

Dne 26. dubna odešel Libor Míček, profesor pedagogické psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 73 let. Pocházel z moravskoslezsko-polsko-slovenského pomezí - zBystřice nad Olší, kde vyrůstal spolu se dvěma sourozenci v rodině lékaře. Po maturitě studoval psychologii, filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1950. Poté působil veVýzkumném ústavu pedagogickém v Brně, Psychologickém ústavu Pedagogické fakulty v Olomouci a konečně roku 1964 nastoupil na Katedru psychologie (později přejmenovanou na Psychologický ústav) Filozofické fakulty Masarykovyuniverzity v Brně. Tam prožil celý svůj plodný profesionální život. Přednášel pedagogickou a sociální psychologii. Výzkumně se zaměřil na oblast duševní hygieny a související oblasti. Publikoval mnoho studií na téma duševníhozdraví, je autorem několika monografií, dodnes citovaných a používaných. Zúčastnil se aktivně mnoha domácích i zahraničních vědeckých setkání. Byl jmenován hostujícím profesorem na Univerzitě v Montrealu. Jeho odborná činnostse neomezovala jen na univerzitu, známý byl i jako neúnavný propagátor a popularizátor zdravého životního stylu, rozšiřoval použití jógy a vedl kurzy regenerace sil vedoucích pracovníků a učitelů. Významná byla jeho činnostspojená se zřízením Slezské univerzity v Opavě - byl jmenován prorektorem brněnské univerzity s posláním konstituovat toto nové vysoké učení. Profesor Libor Míček byl svými kolegy i studenty vážen pro svoje pevné a neochvějnémorální zásady a postoje, kterým se nikdy nezpronevěřil. Byl příkladem pro své okolí, jeho hluboká víra mu pomáhala překonávat všechny nepřízně doby. Ztrácíme v něm vzácného člověka a významného vědce.

stručněVojenské psychologii je věnována internetová stránka 19. sekce Americké psychologické asociace. Stránka obsahuje řadu odborných textů z oblasti vojenské psychologie, informace o publikacích, odborných akcích apod. Jsou zdeobsaženy i texty týkající se psychologie terorismu. Zájemcům o podrobnější informace k jednotlivým tématům jsou určeny specializované internetové zdroje, např. testování inteligence v americké armádě se věnuje www.arches.uga.edu/~kirstenm.

stručněVyhrajete-li peníze v loterii, vaše radost se nevyrovná té, která následuje poté, co si peníze vyděláte prací. Výzkumníci na University of Emory měřili u pokusných osob aktivitu striata - mozkové struktury, která se účastnívnímání odměn a příjemných pocitů. Jedna skupina osob dostávala peněžní odměnu za práci, druhá skupina bez ohledu na práci. Výsledky prokázaly vyšší aktivitu v oblasti striata u lidí, kteří si svou odměnu museli odpracovat..

stručněPro některé novomanželské páry může být výhodnější, když budou od manželství očekávat těžké časy, než když si budou manželské soužití představovat jako procházku růžovou zahradou. Vědci zjistili, že méně často zažívají prudkýpokles spokojenosti v manželství ty manželské páry, které měly přesnější představu o manželství - i když nebyla úplně růžová. Pro manželská očekávání je klíčové reflektovat vlastní schopnosti týkající se řešení problémů. Zdlouhodobého hlediska je pro spokojené manželství důležité uvědomovat si silné a slabé stránky vztahu. Spokojenost se vztahem klesá, pokud se očekávání rozcházejí od reality. Často bývá zdůrazňována myšlenka pozitivní představyo manželství a o partnerovi. Tato představa může vést ke krátkodobým pocitům štěstí a spokojenosti. Pokud si však například partnera příliš idealizujeme, dříve či později zákonitě přijde zklamání. Uvedené poznatky vyplývají znové studie uveřejněné v květnovém vydání časopisu Journal of Personality and Social Psychology, jejímiž autory jsou James McNulty a Benjamin Karney. Výzkumu se účastnilo 82 novomanželských párů; 17 z nich se během trvánívýzkumu rozvedlo.

stručněMnoho lidí se domnívá, že prezentace štíhlých modelek v médiích má na čtenářky a divačky negativní dopad - že vede ke snižování sebevědomí, k držení diet a v extrémních případech i k poruchám příjmu potravy. Jaká jsou alevýzkumná zjištění k tomuto tématu? Ukazuje se, že sledování velmi štíhlých modelek vede naopak k tomu, že se ženy cítí lépe, protože obraz modelek pokládají za fantazijní cíl. Uvažují ve smyslu"ona vypadá skvěle a já bychtak mohla vypadat také". Přestože taková fantazie vede většinou k příjemným pocitům, u některých mladých žen a dívek může skutečně dojít k tomu, že se budou snažit modelky napodobit. V extrémních případech to může vést i kporuchám příjmu potravy. Aktuální výzkum na toto téma byl uveřejněn v časopise Journal of Eating Disorders. Univerzitním studentkám byly na monitoru prezentovány fotografie modelek z populárních časopisů. Výzkumníci současnězjišťovali subjektivně vnímaný sebeobraz studentek. Ukázalo se, že nejlépe studentky hodnotily samy sebe právě v době po zhlédnutí fotografií štíhlých modelek. Nejvýraznější efekt fotografií byl zjištěn u studentek, kterédržely dietu. Ukazuje se, že štíhlé modelky prezentované v médiích nezpůsobují depresivní pocity, ale slouží spíše jako inspirace. Tomu odpovídá i skutečnost, že mladé ženy (a nejen) ony tráví dobrovolně mnoho času sledovánímtěchto modelek.

stručněŽeny si ve srovnání s muži lépe pamatují, jak druzí lidé vypadají. Podle aktuální studie amerických autorů, která vyšla v časopise Personality and Social Psychology Bulletin, byla v tomto směru převaha žen mírná. Větší převahažen nad muži spočívá podle autorů studie v interpersonální citlivosti. Ženy mají lepší paměť než muži pokud jde o fyzické znaky lidí, oblečení, postoj apod. Souvisí to pravděpodobně s tím, že ženy jsou o něco více orientoványna druhé lidi než muži. Výzkum také prokázal, že jak muži, tak ženy si lépe pamatují vzhled žen než mužů.

stručněPřibližně každý čtvrtý člověk na světě má nadváhu. Četnost obézních lidí se neustále zvyšuje, a obezita se tak stává jedním ze zásadních globálních problémů lidstva. Stává se totiž jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Podleodborných odhadů žije na Zemi přibližně 1,7 miliardy lidí s nadváhou, 312 milionů z nich lze označit za obézní (překračující svou optimální tělesnou váhu o více než 13,6 kg). Největší problém představuje nadváha vnejvyspělejších a nejbohatších zemích světa. Nadváha je spojena s řadou zdravotních problémů i kratší průměrnou délkou života.

stručněPodle nové studie uveřejněné v Journal of Health and Social Behavior souvisí úroveň vzdělání s prožívaným stresem. Lidé s nižším vzděláním zažívají v každodenním životě méně stresu než lidé s vyšším vzděláním; snášejí ho alehůře. Autoři výzkumu sledovali po dobu osmi dnů soubor 1031 dospělých osob. Zaměřili se při tom na stresové události v každodenním životě těchto lidí. Ukázalo se, že lidé s vysokoškolským vzděláním zažívají stresové situacenejčastěji (44 % sledovaných dnů). Lidé se středoškolským vzděláním prožívali stres v průměru ve 38 % dnů, u lidí s nižším než středoškolským vzděláním to bylo jen 30 % dnů. Přestože skupina lidí s nejnižším vzděláním prožívalastresové situace nejméně často, intenzita jejich stresu byla naopak nejvyšší. Stres u těchto lidí způsoboval často dokonce zdravotní obtíže (nevolnost, bolesti hlavy, horečku apod.). Podle autorů studie je zřejmé, že lidé snižším vzděláním sice zažívají stres méně často, má však negativnější dopad na jejich zdraví. Naopak lidé vzdělanější se se stresem dokáží zřejmě lépe vyrovnávat.

stručněAmeričtí vojáci, kteří se přímo podíleli na zneužívání a mučení iráckých zajatců ve věznici Abu Grhaib nedaleko Bagdadu, podle psychologů s největší pravděpodobností nebyli patologičtí sadisté, ale zcela normální a duševnězdraví lidé. Byli přesvědčeni o tom, že dělají pouze špinavou práci, která je v dané situaci nezbytná pro vítězství ve válce. Obdobně chápali své chování nacisté v koncentračních táborech za 2. světové války, anebo Palestincivraždící nevinné lidi v Izraeli."V situacích mučení lidé věří, že jejich jednání je vysoce morální, protože chrání svůj národ,"uvádí John Conroy, autor knihy s názvem Nevýslovné činy, obyčejní lidé, v níž vysvětlujemučení v různých situacích. Chování amerických vojáků v Abu Ghraib vysvětluje Conroy jako důsledek obratu v prioritách USA po 11. září 2001 - ochraně a respektování lidských práv byla nadřazena nutnost vítězství ve válce protiterorismu.

Cílem projektu MAPS-C (Master of Advanced Psychological Studies - Clinical) je vytvoření návrhu jednotného kurikula pro vzdělávání klinických psychologů a psychoterapeutů. Do projektu je nyní zapojeno šest zemí. V rámci studiebylo navrženo kurikulum pro klinické psychology, jehož struktura by mohla být využita i pro další psychologické odbornosti. Struktura navrženého kurikula odpovídá rámci systému vyššího vzdělávání, který byl určen boloňskoudohodou. Pro psychologii je dalším důležitým projektem"EuroPsy". Tento projekt má navrhnout systém vzdělání pro získání evropského diplomu v psychologii, případně určit podmínky získání licence pro práci v EU(www.europsych.org/EuroPsy). V tuto chvíli se tým"EuroPsy"ubírá poněkud jiným směrem než řešitelé projektu MAPS-C. Mezi oběma skupinami řešitelů však existuje snaha o komunikaci. Projektu se účastní zástupciRakouska, Německa, Řecka, Irska, Lucemburska a Kypru. Koordinátoři projektu se snaží rozšířit řady řešitelů tak, aby v něm byly zastoupeny všechny země EU. V první fázi jsou srovnávány podmínky pro práci klinických psychologů zhlediska zákonů a pravidel profesních organizací v jednotlivých zemích. Dále projekt srovnává existující, případně tvořící se kurikula pro přípravu klinických psychologů. Ze zjištěných údajů se projekt snaží analyzovat základnípožadavky na klinické psychology a obecně pojetí práce klinického psychologa. Cílem je návrh kurikula vzdělání pro získání magisterského titulu v klinické psychologii. Navržené kurikulum musí být zároveň v souladu s ECTS(European Credit Transfer System), který umožňuje mobilitu studentů během studia, tedy umožňujeabsolvovat část studia v dalších zemích EU.Standardy tréninku klinických psychologů a psychoterapeutů se v rámci EU výrazně liší. Zhruba můžeme v evropských zemích rozlišit tři systémy kvalifikace:a)země, jejichž postgraduální vzdělávání je podloženo zákonem a kde na tomto základě nacházíme povinné systémy kvalifikace;b)země, ve kterých jsou pravidla vzdělávání formulována profesní organizací, ačkoliv zákonná úprava chybí;c)země, kde neexistují pravidla pro vzdělávání klinických psychologů, ani na úrovni zákona, ani na úrovni profesních organizací;V rámci Boloňské dohody, která byla podepsána v Boloni 19. června 1999, se zavazuje29 zemí reformovat strukturu svého vyššího vzdělávání tak, aby systém vzdělávání měl přehledné a srovnatelné stupně; přijal systém založený na dvou hlavních cyklech (při použití naší terminologie na úrovni bakalářské amagisterské); využíval systém kreditů - tak jako ECTS systém; podporoval mobilitu; podporoval kooperaci v rámci Evropy při zajištění kvality; podporoval potřebnou evropskou dimenzi vyššího vzdělávání. Evropský prostor vyššíhovzdělávání by měl být dotvořen v roce 2010. Rámcový model vzdělání navržený v projektu MAPS-C založený na požadavcích boloňské dohody vypadá následovně: 3 roky bakalářské studium Ý 2 roky specializované studium Ý 1 rok praxe;magisterský titul v klinické psychologii Ý 2 roky Ph.D. Cíle vzdělávání v navrženém kurikulu jsou získání potřebných znalostí (teorie), dovedností (diagnostika, intervence, výzkum apod.), kompetencí v profesionální praxi ikompetencí ve výzkumu. Jednotlivé kurzy v navrženém kurikulu na sebe navazují a nemohou být individuálně voleny. Účast ve všech kurzech a praxích je povinná. V rámci kurikula je kladen důraz na empiricky ověřené poznatky. Vkaždém případě by vzdělávání měly zajišťovat univerzity. Zdůrazňuje se mobilita studentů a má být v rámci vzdělávacího programu nabízena. Tento program by měl zvyšovat odborné kompetence a nabízet účinnější a efektivnějšítrénink budoucích psychologů.

Z psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích utekl 3. května"nebezpečný schizofrenik". O dva dny později byl zadržen policií. Ještě ten den, kdy mladý muž, který měl nařízenu ústavní léčbu, obě nejvýznamnější televiznístanice informovaly o jeho útěku. Veřejnoprávní ČT podrobněji, dokonce uvedla, že pacient zabil vlastní matku a utekl během vycházky s otcem, NOVA o těchto soukromých informacích hovořila všeobecněji. Hlavním poselstvím zprávovšem bylo, že pacient utekl ve stabilizovaném stavu, ovšem po nějaké době - po odeznění účinku léků, které pravidelně užívá, by mohl být nebezpečný a nikdo se ho nemá pokoušet zadržet. Tuto informaci přinesly i deníky,vycházely z informací ČTK získaných od policejní mluvčí."Média prezentovala psychiatrického pacienta jako brutálního vraha a označovala ho jako ,nebezpečného schizofrenika'. Bez jakéhokoli vysvětlení, jak se taková nemocprojevuje, je uvádění duševní poruchy jen nebezpečným nálepkováním všech, kteří se kdy ocitnou v psychické krizi,"ohradili se proti způsobu informování Martin Jarolímek a Andrea Studihradová v prohlášení České asociacepro psychické zdraví (ČAPZ)."Média neuměla vysvětlit, že člověk, který z PL Bohnice utekl, trestný čin spáchal pod vlivem duševního onemocnění a z této nemoci by se měl léčit; tak stanovil znalecký posudek a rozhodlsoud. Proto není ve vězení, ale v psychiatrické léčebně. Není jistě sporu o tom, že k útěku z léčebny nemělo dojít. Média se ale nezmínila o podstatě problému, a sice, že ani vězení, ani léčebna nejsou schopny zajistitpotřebnou ostrahu a zároveň poskytnout dotyčnému dostatečnou péči,"uvádí se dále ve stanovisku ČAPZ, ke kterému se také připojil vládní zmocněnec pro lidská práva MUDr. Jan Jařab. Vinou spojení"nebezpečnýschizofrenik"média podle ČAPZ posílila předsudek veřejnosti, že duševně nemocný rovná se potenciální agresor. Ve skutečnosti pacienti, pokud se dopouští fyzického násilí, tak mnohokrát častěji obrací násilí proti svéosobě. A jen v ojedinělých případech zaútočí na jinou osobu - vždy v situaci, kdy pod vlivem své nemoci vnímají ohrožení. Schizofrenie je těžké psychické onemocnění, které nejčastěji propuká mezi šestnáctým a osmnáctým rokem.Jeho závažnost vyplývá z toho, že tato nemoc většinou postihuje všechny oblasti života dotyčného jedince. Ovšem i tato nemoc se dá léčit - až jedna třetina lidí se schizofrenií se z ní vyléčí, respektive je schopna se vrátit doběžného života, a to i bez medikace, další třetina se s podporou léků dokáže zapojit do normálního života alespoň částečně. Jedním z nejčastějších příznaků schizofrenie je absence náhledu na existenci tohoto onemocnění -dotyčný si není schopen připustit, že je nemocen, proto odmítá spolupracovat na léčbě. Pokud pacient se soudně nařízenou léčbou odmítá tablety, má ošetřující psychiatr k dispozici tzv. depotní injekce účinného léku, jejichžefekt trvá až jeden měsíc."Z tisku jsme se však nedozvěděli, byly-li tyto injekce dotyčnému pacientovi v léčebně aplikovány,"doplňuje ČAPZ. Prohlášení ČAPZ uzavírá výzva k vytvoření tzv. detenčních ústavů, zařízenípro ochrannou léčbu lidí, kteří páchají společensky vysoce nebezpečné trestné činy a současně jsou psychicky nemocní. Takové ústavy existují v zahraničí a na jejich provozu se podílí zároveň zdravotníci a pracovníci ostrahy. Unás se o takovém zařízení forenzní (soudní) psychiatrie právě jedná. Ministerstvo zdravotnictví ČR rozhodlo vybudovat speciální ústav v areálu Psychiatrické léčebny Brno-Černovice; s trochu odlišným pojetím přicházíMinisterstvo spravedlnosti ČR v připravovaném znění trestního zákona a trestního řádu, kde počítá se zřízením"zabezpečovací detence".