Online archiv

Co nám říkají sny? Můžeme s nimi pracovat? Promlouvá prostřednictvím snů nevědomí do naší vědomé mysli? Americký jungiánský psychoterapeut Robert A. Johnson rozpracoval přístup ke snům i k metodě aktivní imaginace ve čtyřech krocích, které zájemcům poskytnou praktický návod, jak začít, a ukáží jim řadu fyzických a myšlenkových kroků, jež umožní ke snu přistoupit, rozložit jej na symboly a odhalit význam, který pro nás tyto symboly mají. Nabízí praktický přístup k osvojení si schopnosti číst symbolický jazyk snů i využít síly imaginace a využít ji k rozvoji vztahu mezi vědomou myslí a nevědomím.

Vývojovým úkolem kojeneckého věku je navázání pevného a hlubokého pouta s matkou nebo jinou pečující osobou. Narození dítěte však automaticky neznamená jeho bezvýhradné přijetí rodiči. To záleží na mnoha faktorech – zda jsou rodiče spjati láskou a zda dítě oba chtějí, zda byl vhodný čas pro jeho narození, zda dítě odpovídá jejich očekávání a podobně. Vliv rodičů na dítě (především vliv matky) do značné míry působí po celý jeho život.

Oblast mezilidských vztahů (zejména těch partnerských) je velkou příležitostí k růstu a vlastnímu sebepoznání, díky kterému můžeme směřovat k tomu nejlepšímu v nás samotných. Často je to velmi náročný proces. Naše vztahy totiž nepojednávají jen o obrovském naplnění a radosti, ale také o bolesti, úzkosti, strachu a nejistotě.

Člověk odejde ráno do práce a zmizí. Později procitne na neznámém místě a neví, kdo je. Filmový scénář? Ne, disociativní fuga je něco, co se může přihodit každému z nás.

Psycholožka Jana Černá pracuje na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice Plzeň a o těhotenství, porodech a mateřství něco ví. Upozorňuje na to, jaké změny mohou nastat v psychickém prožívání ženy v brzkém čase po početí dítěte a jak rozdílné mohou být. „Mateřství je náročný sebepoznávací proces a já nelakuji očekávání na růžovo,“ říká ve své knize Mateřský koučink, kterou letos vydalo nakladatelství Portál.

Psycholiška

Ráda bych se zeptala na Váš názor. Máme pětiletá dvojčata, obě holčičky, ale dvojvaječná. Naivně jsem si myslela, že všechno bude bez problémů.

Pod skutečně zlým člověkem si obvykle představíme populárního „psychopata“. Ale obyčejnému psychopatovi k dokonalosti něco chybí. Teprve přidají-li se i další rysy, poznáme, co je to zlo. A bývá obvykle docela atraktivní.