Online archiv

Ředitel Egyptologického ústavu Miroslav Bárta věnoval pět let přípravě výstavy Sluneční králové, která se ale musela zavřít kvůli koronaviru. I v krátké době, po kterou byla otevřená, však přilákala každý den tisíce návštěvníků. Miroslava Bárty jsme se ptali, jaký byl život ve starém Egyptě, proč byla stavba pyramid dobrý nápad, který podpořil společenskou soudržnost lépe než sociální dávky, ale i jaké ponaučení plyne z jiných epidemií v minulosti.

Když na konci roku 2004 udeřila v Indickém oceánu ničivá vlna tsunami, neušetřila ani národní park Yala na Srí Lance. Z dvou set padesáti posádek automobilů, jež právě projížděly parkem, se vrátilo jen třicet. O život přišlo čtyřicet devět turistů. Záchranáři pátrající po obětech katastrofy očekávali, že budou všude narážet na uhynulá zvířata. Sloni, buvoli, opice či divoké kočky však přišli o život jen výjimečně. Vědci si to vysvětlují tím, že zvířata vycítila blížící se nebezpečí a včas prchla do bezpečí. Vycítí zvířata s předstihem živelní katastrofy? Vnímají to, co zůstává lidským smyslům utajeno?

Některé rodiny se rozkmotří, protože do plastového boxu zvaného volební urna určití její členové vhodí odlišné kusy papíru. Jiné, protože si dcera nevzala partnera s penisem, ale partnerku s vagínou. Další pak spolu nemluví, protože jedna ze stran nechce mít za sousedy lidi, kteří nejedí vepřový bůček a nepijí slivovici, přičemž druhá by je uvítala a ráda pozvala na oběd. Nemluvě o těch, kteří jsou schopni se pohádat jen kvůli tomu, zda si koupí rohlíky za bankovku s obrázkem Karla IV. nebo za tu s modrou vlaječkou a dvanácti hvězdami.