Online archiv

Karanténa, ale i „pouhá“ sociální izolace významně přispívají k potlačení nebezpečných epidemií. Nese to však s sebou psychické problémy, které nemizí ani dlouho poté, co je hrozba choroby zažehnána.

„Toho, kdo hrob otevře, smrt rychle dostihne!“ Tato slova měla vyřknout Johanka z Vartenberka o hrobce svého zesnulého manžela Vojtěcha z Pernštejna.

Dárce spermií z Dánska, dárkyně vajíčka z ČR, náhradní matka z Ukrajiny, jeden rodič je Brazilec a druhý třeba Nor. I tak dnes vypadá umělé oplodnění, které původně vznikla jako pomoc párům, které nemohou otěhotnět. Docentka Konečná se asistovanou reprodukcí zabývá třicet let a obává se, že se mění v byznys s nedozírnými následky a hlavně etickými dilematy.

Opravdu se někdo naučí nejvíc poslechem přednášky, zatímco jiný potřebuje tištěnou učebnici? Nejen žáci a studenti, ale i učitelé a profesoři jsou přesvědčeni, že se rodíme s dispozicemi k určitému stylu učení. Psychologové však varují. Jde o nebezpečný předsudek.

Martin Jan Stránský má jasno – mobilní telefony a tablety jsou portálem do světa návykové stupidifikace. Technologie sociálních sítí je vytvořená na principu toho, že zvedne v mozku hladinu dopaminu a vytváří tak fakticky závislost. Česko-americký neurolog a odborník na lidský mozek, mezi jehož předky patřily přední osobnosti první republiky a prvního i druhého exilu, tvrdí, že díky funkční magnetické rezonanci můžeme sledovat úbytek určitých mozkových funkcí u náruživých uživatelů sociálních sítí. Přesto doufá, že se to změní. Stejně jako bylo kdysi kouření „in“ a nyní je „out“.

Lidová moudrost velí: „Dvakrát měř a jednou řež.“ Nepřináší ale někdy lepší výsledek rozhodování vedené čirou intuicí? A jakou roli v tom hrají naše předchozí zkušenosti a znalosti problému?

S ředitelem Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyrilem Höschlem o tom, kde se v naší blahobytné společnosti bere neustálá obava z brzkého konce a zda je stres jen výdobytkem moderní doby, proč lidé nemají dostatek sebevědomí a že si s přelidněním nemusíme dělat starosti.

Co nás může naučit příklad krys, kterým dopřejeme komfortní život v nadbytku? Na jaký typ stresu jsme stavění, a na jaký naopak ne? Proč si máme ráno ustlat postel? To všechno se dozvíte od Radka Ptáčka, prvního profesora lékařské psychologie v České republice, který působí jako klinický psycholog, psychoterapeut a soudní znalec.

Co provází akt zabití u vojáků? Co prožívají (a proč), když porušují jedno z hlavních tabu naší společnosti? Na to odpovídá Daniel Štrobl v knize, jež je výsledkem více než desetiletého výzkumu a je podložená šetřením s americkými, chorvatskými a českými veterány.

Devadesátá léta minulého století byla dobou, v níž se propagovala asertivita a podnikavost. Dnes je situace poněkud jiná. K tomu přispěla významnou měrou Susan Cainová svou knihou Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit, která poprvé vyšla v roce 2012 (a česky téhož roku). Autorka hovoří o tom, že na Západě, a obzvláště v Americe, dominuje „extravertní ideál“, který je společenský, průrazný a dobře se cítí v centru pozornosti.