Online archiv

Opravdu se někdo naučí nejvíc poslechem přednášky, zatímco jiný potřebuje tištěnou učebnici? Nejen žáci a studenti, ale i učitelé a profesoři jsou přesvědčeni, že se rodíme s dispozicemi k určitému stylu učení. Psychologové však varují. Jde o nebezpečný předsudek.

Martin Jan Stránský má jasno – mobilní telefony a tablety jsou portálem do světa návykové stupidifikace. Technologie sociálních sítí je vytvořená na principu toho, že zvedne v mozku hladinu dopaminu a vytváří tak fakticky závislost. Česko-americký neurolog a odborník na lidský mozek, mezi jehož předky patřily přední osobnosti první republiky a prvního i druhého exilu, tvrdí, že díky funkční magnetické rezonanci můžeme sledovat úbytek určitých mozkových funkcí u náruživých uživatelů sociálních sítí. Přesto doufá, že se to změní. Stejně jako bylo kdysi kouření „in“ a nyní je „out“.

Lidová moudrost velí: „Dvakrát měř a jednou řež.“ Nepřináší ale někdy lepší výsledek rozhodování vedené čirou intuicí? A jakou roli v tom hrají naše předchozí zkušenosti a znalosti problému?

S ředitelem Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyrilem Höschlem o tom, kde se v naší blahobytné společnosti bere neustálá obava z brzkého konce a zda je stres jen výdobytkem moderní doby, proč lidé nemají dostatek sebevědomí a že si s přelidněním nemusíme dělat starosti.

Co nás může naučit příklad krys, kterým dopřejeme komfortní život v nadbytku? Na jaký typ stresu jsme stavění, a na jaký naopak ne? Proč si máme ráno ustlat postel? To všechno se dozvíte od Radka Ptáčka, prvního profesora lékařské psychologie v České republice, který působí jako klinický psycholog, psychoterapeut a soudní znalec.

Co provází akt zabití u vojáků? Co prožívají (a proč), když porušují jedno z hlavních tabu naší společnosti? Na to odpovídá Daniel Štrobl v knize, jež je výsledkem více než desetiletého výzkumu a je podložená šetřením s americkými, chorvatskými a českými veterány.

Devadesátá léta minulého století byla dobou, v níž se propagovala asertivita a podnikavost. Dnes je situace poněkud jiná. K tomu přispěla významnou měrou Susan Cainová svou knihou Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit, která poprvé vyšla v roce 2012 (a česky téhož roku). Autorka hovoří o tom, že na Západě, a obzvláště v Americe, dominuje „extravertní ideál“, který je společenský, průrazný a dobře se cítí v centru pozornosti.

Propojení lidského mozku s počítači se zatím odehrává na velmi jednoduché úrovni, která dovoluje výměnu nekomplikovaných informací. Budoucnost však patří koncepci, která začlení mozek do počítačových sítí jako jejich organickou součást. Co nám můžou tyto systémy přinést a čím nám hrozí?

Michaela Žantovského si většinou pamatujeme jako prvního mluvčího Václava Havla v euforických porevolučních časech. A možná také jako velvyslance v USA, Velké Británii a Izraeli. Někdo tuší, že se živil i jako překladatel a textař. Michael Žantovský je ale také psycholog. K přijímačkám ho připravoval legendární doktor Matějček a s dalšími klasiky české psychologie pak strávil skoro deset let výzkumem sexuálního chování.