Online archiv

Kategorie: VĚDA

Psychologická čítanka: Hybristofilie, neznámá deviace

Kateřina Rodná, 1/2020
Termín hybristofilie se objevil v osmdesátých letech minulého století díky profesoru Johnu Moneymu, vědci, který se zabýval výzkumem lidské sexuality.

Když mozek spolupracuje s počítačem

Jaroslav Petr, 1/2020
Propojení lidského mozku s počítači se zatím odehrává na velmi jednoduché úrovni, která dovoluje výměnu nekomplikovaných informací. Budoucnost však patří koncepci, která začlení mozek do počítačových sítí jako jejich organickou součást. Co nám můžou tyto systémy přinést a čím nám hrozí?

V New Yorku mají i psi terapeuty

Matyáš Zrno, 1/2020
Michaela Žantovského si většinou pamatujeme jako prvního mluvčího Václava Havla v euforických porevolučních časech. A možná také jako velvyslance v USA, Velké Británii a Izraeli. Někdo tuší, že se živil i jako překladatel a textař. Michael Žantovský je ale také psycholog. K přijímačkám ho připravoval legendární doktor Matějček a s dalšími klasiky české psychologie pak strávil skoro deset let výzkumem sexuálního chování.

Co si myslíme o našem Já

-red-, 12/2019
Existuje něco jako „skutečné Já“? Ačkoliv fyziologicky něco jako naše skutečné Já změřit a popsat nedokážeme, hraje tento pomyslný střed naší osobnosti v našem životě a uvažování centrální roli.

Léčivá síla rytmu a objetí

Igor Sitčuk , 12/2019
Argentinské tango se postupně stává obvyklým jevem ve světové kultuře a stále více lidí ovládá tento způsob komunikace a sebevyjádření. Stále častěji jsou slyšet pojmy jako tangoholik nebo tangová terapie. Zkusme prozkoumat, co a jak je tango opravdu schopné léčit.

Šikmá plocha eutanazie

Matyáš Zrno, 12/2019
V lednu bude sněmovně předložen zákon umožňující eutanazii. Předkládají jej Věra Procházková (ANO) a Lukáš Bartoň (Piráti). Údajně se všemi pojistkami, aby nedošlo k jeho zneužití. Řada lékařů ale varuje, že se tím dostáváme na šikmou plochu. Například v Holandsku bude (také od ledna) platit nová verze podobného zákona – ta už ale umožní ukončit život těm, co se cítí „unaveni životem“ nebo je jejich život „již naplněný“. A loni byl na veletrhu pohřebnictví představen sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím tlačítka.

Má lepek vliv na úzkost?

-red-, 12/2019
Vztah mezi zánětlivým procesem v těle a psychickými potížemi už je v hledáčku vědců delší dobu.

Žádný soucit s minisukní

-red-, 12/2019
Vysoké podpatky a krátká sukně – co se může pokazit? Překvapivě dost, ukázala zajímavá studie.

Proč se vybíjí baterie?

-red-, 12/2019
Lidé, kteří se cítí trvale vyčerpaní, za to mohou vděčit stavu svého imunitního systému.

Dobře mu tak!

Jaroslav Petr, 11/2019
Zkušenost se škodolibostí má každý. Někdy jsme jí vystaveni, jindy se sami tomuto pocitu neubráníme. Škodolibost dokáže vážně narušit vztahy v nejrůznějších kolektivech – od rodiny přes sportovní tým až po pracoviště. Přesto psychologové nevědí o škodolibosti dost. V poslední době se snaží do tajů této emoce proniknout.

Hledání depresivních genů

Vojtěch Pišl, 10/2019
Dlouho se zdálo, že genetická analýza by mohla pomoci zjistit, na jaký typ deprese se hodí jaká léčba. Letošek však přinesl velké zklamání. Dvacet let udávaný modelový příklad genetického výzkumu v psychiatrii obnášel množství drahých a bezvýsledných návazných studií, publikační zkreslení a šíření mylných, povrchních vysvětlení psychopatologie.

Čtení myšlenek se blíží

Jaroslav Petr, 9/2019
Čtení cizích myšlenek bývalo výsadou mágů, mutantů, mimozemšťanů a dalších fiktivních postav z pohádek, hororů nebo sci-fi . Dnes nám otevírají cestu do cizích myslí revoluční objevy na poli neurobiologie a informatiky.