Online archiv

Kategorie: VĚDA

Co si myslíme o našem Já

-red-, 12/2019
Existuje něco jako „skutečné Já“? Ačkoliv fyziologicky něco jako naše skutečné Já změřit a popsat nedokážeme, hraje tento pomyslný střed naší osobnosti v našem životě a uvažování centrální roli.

Léčivá síla rytmu a objetí

Igor Sitčuk , 12/2019
Argentinské tango se postupně stává obvyklým jevem ve světové kultuře a stále více lidí ovládá tento způsob komunikace a sebevyjádření. Stále častěji jsou slyšet pojmy jako tangoholik nebo tangová terapie. Zkusme prozkoumat, co a jak je tango opravdu schopné léčit.

Šikmá plocha eutanazie

Matyáš Zrno, 12/2019
V lednu bude sněmovně předložen zákon umožňující eutanazii. Předkládají jej Věra Procházková (ANO) a Lukáš Bartoň (Piráti). Údajně se všemi pojistkami, aby nedošlo k jeho zneužití. Řada lékařů ale varuje, že se tím dostáváme na šikmou plochu. Například v Holandsku bude (také od ledna) platit nová verze podobného zákona – ta už ale umožní ukončit život těm, co se cítí „unaveni životem“ nebo je jejich život „již naplněný“. A loni byl na veletrhu pohřebnictví představen sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím tlačítka.

Má lepek vliv na úzkost?

-red-, 12/2019
Vztah mezi zánětlivým procesem v těle a psychickými potížemi už je v hledáčku vědců delší dobu.

Žádný soucit s minisukní

-red-, 12/2019
Vysoké podpatky a krátká sukně – co se může pokazit? Překvapivě dost, ukázala zajímavá studie.

Proč se vybíjí baterie?

-red-, 12/2019
Lidé, kteří se cítí trvale vyčerpaní, za to mohou vděčit stavu svého imunitního systému.

Dobře mu tak!

Jaroslav Petr, 11/2019
Zkušenost se škodolibostí má každý. Někdy jsme jí vystaveni, jindy se sami tomuto pocitu neubráníme. Škodolibost dokáže vážně narušit vztahy v nejrůznějších kolektivech – od rodiny přes sportovní tým až po pracoviště. Přesto psychologové nevědí o škodolibosti dost. V poslední době se snaží do tajů této emoce proniknout.

Hledání depresivních genů

Vojtěch Pišl, 10/2019
Dlouho se zdálo, že genetická analýza by mohla pomoci zjistit, na jaký typ deprese se hodí jaká léčba. Letošek však přinesl velké zklamání. Dvacet let udávaný modelový příklad genetického výzkumu v psychiatrii obnášel množství drahých a bezvýsledných návazných studií, publikační zkreslení a šíření mylných, povrchních vysvětlení psychopatologie.

Čtení myšlenek se blíží

Jaroslav Petr, 9/2019
Čtení cizích myšlenek bývalo výsadou mágů, mutantů, mimozemšťanů a dalších fiktivních postav z pohádek, hororů nebo sci-fi . Dnes nám otevírají cestu do cizích myslí revoluční objevy na poli neurobiologie a informatiky.

Američané jsou poctiví, ale Češi si pomáhají

Matyáš Zrno, 9/2019
Docent Marek Preiss je klinický psycholog, který pracuje jako vedoucí oddělení klinické psychologie v Národním ústavu duševního zdraví, přednáší na New York University of Prague a k tomu je výcvikovým vedoucím a supervizorem v Rafael Institutu, který se zabývá léčbou a prevencí psychického traumatu. Povídáme si s ním o transgeneračním traumatu, o důležitosti ctností v životě, o tom, že Američané jsou poctivější, ale Češi si víc pomáhají, kdo mu chodil do ordinace před dvaceti lety a kdo nyní a že ho vůbec nepřekvapují zprávy o špatném zacházení s pacienty na některých odděleních psychiatrických nemocnic.

Doba zkracování 2

Milan Petrák, 7-8/2019
Třináct let před narozením Adolfa Hitlera si jeho otec Alois změnil příjmení ze Schicklgrubera (což bylo příjmení jeho matky) na Hitler (zkomolené příjmení jeho údajného, s matkou nesezdaného otce). Nejednoho autora napadla otázka, jak by si německý diktátor poradil, kdyby si otec původní jméno ponechal.

Může mozek přežít bez těla?

Jaroslav Petr, 7-8/2019
Kontroverzní experiment navrátil mozku mrtvého prasete některé biologické funkce. Lidstvu se tím otevírají dosud netušené možnosti výzkumu mozku, jeho poruch a onemocnění. Zároveň jsme nahlédli do Pandořiny skříňky, ze které se na nás hrne záplava znepokojivých otázek. Jak definovat smrt? Je to stav, z něhož existuje návrat? Zní