Online archiv

Kategorie: VĚDA

Půst je jako extáze

Eva Kubová, 6/2019

Profesor Gerald Hüther je jedním z nejpopulárnějších německých neurobiologů. Věnuje se především tématům vlivu raných zkušeností, následkům strachu a stresu na zrání a strukturu mozku a významu emocionálních reakcí. Setkali jsme se s ním během konference Neurověda ve vzdělávání, kterou již šestým rokem organizovala společnost Everesta. A dozvěděli se, proč má půst podobný efekt jako droga extáze, proč se muži nevrhají na každou ženu, jako je tomu u zvířat, i proč poruchy sociálního soužití způsobují fyzickou bolest.

S rodiči, nebo zvlášť?

Šárka Kubcová, 6/2019

O malou revoluci se ve Velké Británii zasloužila dětská psycholožka Margot Sunderlandová. Doporučuje rodičům, aby zavrhli tamější zažitou společenskou zvyklost – učit děti spát co nejdříve o samotě ve vlastním pokoji. Tvrdí, že nejlepší je spát až do věku pěti let s rodiči v jedné posteli.

Deprese krade radost ze života

Marie Těthalová, 5/2019

Říká to Martin Hollý, psychiatr a ředitel PN Bohnice. Mluvili jsme o depresi a o sebevraždách, ale také o tom, jak psychické poruchy postupně přicházejí o své stigma, i o festivalu Mezi ploty, který letos Bohnice hostí už posedmadvacáté.

Trávu bych si zapálil

Matyáš Zrno, 5/2019

S ředitelem Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Cyrilem Höschlem o tom, proč by do toho podruhé nešel, proč nejsou testy IQ tak určující, proč by si rád zapálil marihuanu, ale neudělá to, a jak je to s věcmi mezi nebem a zemí. A také o etických dilematech očkování, proč ještě nejezdíme samořiditelnými auty a jestli ještě někdy vstoupí do politiky.

Zlomyslnost napomáhá našemu egu

Lidé neradi přiznávají sami sobě, natož pak ostatním, že mají z něčeho škodolibou radost.

Proč si máme s dětmi povídat?

Jaroslav Petr, 5/2019

Rozvoj řeči v útlém věku otevírá člověku cestu k úspěchu i ke zdraví. Psychologové mají v mnohém jasno. Čas od času však narazí na záhadné výjimky. Jednou z nich je fakt, že amazonští indiáni na své děti skoro nemluví a tento komunikační handicap nemá na vývoj řeči dětí žádný dopad.

Zvláštní obor v rukou divných mužů

Milan Petrák, 5/2019

Pokud bych vás požádal, abyste uvedli příklad maximálně racionální lidské činnosti, při které jsou chyby vyhledávány s co největší pečlivostí a která je na hony vzdálená lidské bláznivosti, mnohé z vás by jistě napadlo, že jde o vědecké bádání. Věda vládne promyšlenými metodami, jak postupovat kupředu a přísně rozlišovat to, co si myslíme, od toho, co víme.

Nadávky. Proč je tak potřebujeme?

Jaroslav Petr, 4/2019

V patnáctém století se v některých zemích klení na veřejnosti trestalo nejen žalářem, ale třeba i vyříznutím jazyka. Anebo popravou. Neslušná slova z lidské řeči přesto nikdy nevymizela. Zaznívají nejen v soukromí, ale nyní i v přímých televizních přenosech. Co nás vede k porušování norem slušné mluvy?

James Bond psychopat?

Člověk byl stvořen nikoliv jako solitér, nýbrž do společenství, kterému se v jeho případě už neříká hejno, smečka, ani stádo (ačkoliv by se to občas hodilo), ale pro stupeň sociální organizace se jeho houf označuje jak tlupa.

Jak technika ochudila hudbu

Milan Petrák, 3/2019

O tom, že technika úžasně rozšiřuje lidské možnosti, není pochyb. Díky ní dokážeme věci, o kterých naši předkové mohli leda tak vyprávět dětem v pohádkách. Létáme, vidíme se a komunikujeme na dálku, díváme se, jak vypadá povrch jiných planet. Kdybychom o technické vymoženosti znenadání přišli, připadali bychom si slabí a bezmocní.

GPS pomáhá a škodí

Jaroslav Petr, 3/2019

Elektronická navigace je skvělý pomocník, ale když se na ni spoléháme, necháváme zlenivět svůj vrozený orientační smysl. A běda, když potom máme někam dojet či dojít bez této elektronické navigační berličky.

Konec „maršmelounového testu“?

Jaroslav Petr, 2/2019

Slavné studie týmu stanfordského psychologa Waltera Mischela dokazovaly, že lze úspěšnost v životě odhadnout už z toho, jak dokážou malé děti odolávat pokušení. Mischel inspiroval generace psychologů. Teď přicházejí američtí psychologové s důkazy, že se Mischel zmýlil.

< Novější články Starší články >

PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.

Více o Psychologii dnes