Online archiv

Deník může být významnou součástí života pisatele. Některým slouží jako vrba, které je možné všechno říci, jiní v něm vidí přítele. Tento přítel je svému autorovi ze všech nejpodobnější.Dospívající často zažívají pocit, že jim nikdo nerozumí. Deník může být v takové chvíli jediný, komu se lze svěřit.

Mentální reprezentace druhých lidí jsou zdrojem nekonečné řady nedorozumění a z hlediska psychických obran představují ideální odkladiště nežádoucích myšlenek.Obrázek ukazuje, jak může ve skutečnosti vypadat interakce dvou lidí: vlastně se jedná o hovor čtyřech lidí, dvou fantazijních a dvou reálných. Teprve se dvěma malými postavičkami (mentálními reprezentacemi druhéhočlověka v myslích hovořících) získá celý obrázek logiku.

Viníkem dopravních nehod je téměř vždy člověk, technika se na nich podílí pouze několika procenty. Existují řidiči, kteří jsou k nehodám náchylní?Reklamy na vozy často zdůrazňují jejich rychlost, a podporují tak rizikové chování řidičů.

Superwoman - pro některé ženy vítaná role, pro jiné zátěž. A ještě u jiných výsledek neurotické snahy všechno zvládat a být vždy a za všech okolností dokonalá.Zatímco v oblékání se ženy k mužům velmi přiblížily, zajišťování chodu domácnosti mají v běžné populaci stále na starosti spíše ženy. Muži jim v lepším případě jen pomáhají.

Četnost sebevražd amerických vojáků v Iráku je vyšší než v armádě jako takové. Tým expertů na problematiku duševního zdraví navštívil loni vojáky v Iráku a Kuvajtu poté, co v červenci došlo k alarmujícímu nárůstu počtusebevražd. Po osvobození Iráku navrhli tito experti armádním velitelům sérii doporučení, která měla za cíl lépe zacházet se stresem, jemuž jsou vojáci vystaveni. V minulém roce došlo u amerických vojáků v Iráku a Kuvajtu podlestatistik celkem k 24 sebevraždám (k dalším sebevraždám došlo po návratu některých vojáků do USA). Skutečný počet je možná ještě vyšší, protože okolnosti všech úmrtí nejsou dosud objasněny. To odpovídá četnosti 17,3 sebevraždna 100 000 vojáků. V americké armádě jako takové byla tato četnost v roce 2003 v průměru 12,8 a v letech 1995-2002 pouze 11,9 sebevraždy na 100 000 vojáků. V obecné americké populaci připadlo roku 2001 na 100 000 obyvatel vprůměru 10,7 sebevraždy. Ve věkové skupině 18-34 let, která nejvíce odpovídá věkovému rozložení vojáků, byla četnost sebevražd v obecné populaci 21,5 na 100 000 obyvatel. Nejčastějšími příčinami 24 sebevražd vojáků v Iráku aKuvajtu byly finanční problémy, neutěšené osobní vztahy a právní problémy. Bylo také zjištěno, že vojáci mají jen minimální tendenci vyhledávat pomoc v situacích stresu či duševních problémů, protože se obávají stigmatizace.Tým armádních specialistů na duševní zdraví zkoumal od srpna do října 2003 celkem 750 amerických vojáků působících v Iráku a Kuvajtu. Z nich 77 % popsalo stres, který prožívají, jako mírný či minimální, 7 % zažívalo silnýstres. Přitom 80 % těchto vojáků se během své mise účastnilo bojů. Vyslání expertů na duševní zdraví do válečné oblasti je krajně vzácné. Vedlo k němu spáchání pěti sebevražd v červenci 2003. V předchozích dvou měsících přitomk žádné sebevraždě nedošlo. Červenec byl pro vojáky pravděpodobně náročný měsíc. Bojové válečné operace skončily v květnu a mnoho vojáků se domnívalo, že celý konflikt spěje ke konci. Avšak v červnu a červenci začalo docházet kneorganizovaným vzpourám Iráčanů, takže vojáci nadále umírali prakticky každý den. K tomuto napětí přispívaly i vysoké letní teploty a primitivní podmínky, v nichž vojáci žili.

Dne 26. dubna odešel Libor Míček, profesor pedagogické psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 73 let. Pocházel z moravskoslezsko-polsko-slovenského pomezí - zBystřice nad Olší, kde vyrůstal spolu se dvěma sourozenci v rodině lékaře. Po maturitě studoval psychologii, filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1950. Poté působil veVýzkumném ústavu pedagogickém v Brně, Psychologickém ústavu Pedagogické fakulty v Olomouci a konečně roku 1964 nastoupil na Katedru psychologie (později přejmenovanou na Psychologický ústav) Filozofické fakulty Masarykovyuniverzity v Brně. Tam prožil celý svůj plodný profesionální život. Přednášel pedagogickou a sociální psychologii. Výzkumně se zaměřil na oblast duševní hygieny a související oblasti. Publikoval mnoho studií na téma duševníhozdraví, je autorem několika monografií, dodnes citovaných a používaných. Zúčastnil se aktivně mnoha domácích i zahraničních vědeckých setkání. Byl jmenován hostujícím profesorem na Univerzitě v Montrealu. Jeho odborná činnostse neomezovala jen na univerzitu, známý byl i jako neúnavný propagátor a popularizátor zdravého životního stylu, rozšiřoval použití jógy a vedl kurzy regenerace sil vedoucích pracovníků a učitelů. Významná byla jeho činnostspojená se zřízením Slezské univerzity v Opavě - byl jmenován prorektorem brněnské univerzity s posláním konstituovat toto nové vysoké učení. Profesor Libor Míček byl svými kolegy i studenty vážen pro svoje pevné a neochvějnémorální zásady a postoje, kterým se nikdy nezpronevěřil. Byl příkladem pro své okolí, jeho hluboká víra mu pomáhala překonávat všechny nepřízně doby. Ztrácíme v něm vzácného člověka a významného vědce.

stručněVojenské psychologii je věnována internetová stránka 19. sekce Americké psychologické asociace. Stránka obsahuje řadu odborných textů z oblasti vojenské psychologie, informace o publikacích, odborných akcích apod. Jsou zdeobsaženy i texty týkající se psychologie terorismu. Zájemcům o podrobnější informace k jednotlivým tématům jsou určeny specializované internetové zdroje, např. testování inteligence v americké armádě se věnuje www.arches.uga.edu/~kirstenm.

stručněVyhrajete-li peníze v loterii, vaše radost se nevyrovná té, která následuje poté, co si peníze vyděláte prací. Výzkumníci na University of Emory měřili u pokusných osob aktivitu striata - mozkové struktury, která se účastnívnímání odměn a příjemných pocitů. Jedna skupina osob dostávala peněžní odměnu za práci, druhá skupina bez ohledu na práci. Výsledky prokázaly vyšší aktivitu v oblasti striata u lidí, kteří si svou odměnu museli odpracovat..

stručněPro některé novomanželské páry může být výhodnější, když budou od manželství očekávat těžké časy, než když si budou manželské soužití představovat jako procházku růžovou zahradou. Vědci zjistili, že méně často zažívají prudkýpokles spokojenosti v manželství ty manželské páry, které měly přesnější představu o manželství - i když nebyla úplně růžová. Pro manželská očekávání je klíčové reflektovat vlastní schopnosti týkající se řešení problémů. Zdlouhodobého hlediska je pro spokojené manželství důležité uvědomovat si silné a slabé stránky vztahu. Spokojenost se vztahem klesá, pokud se očekávání rozcházejí od reality. Často bývá zdůrazňována myšlenka pozitivní představyo manželství a o partnerovi. Tato představa může vést ke krátkodobým pocitům štěstí a spokojenosti. Pokud si však například partnera příliš idealizujeme, dříve či později zákonitě přijde zklamání. Uvedené poznatky vyplývají znové studie uveřejněné v květnovém vydání časopisu Journal of Personality and Social Psychology, jejímiž autory jsou James McNulty a Benjamin Karney. Výzkumu se účastnilo 82 novomanželských párů; 17 z nich se během trvánívýzkumu rozvedlo.

stručněMnoho lidí se domnívá, že prezentace štíhlých modelek v médiích má na čtenářky a divačky negativní dopad - že vede ke snižování sebevědomí, k držení diet a v extrémních případech i k poruchám příjmu potravy. Jaká jsou alevýzkumná zjištění k tomuto tématu? Ukazuje se, že sledování velmi štíhlých modelek vede naopak k tomu, že se ženy cítí lépe, protože obraz modelek pokládají za fantazijní cíl. Uvažují ve smyslu"ona vypadá skvěle a já bychtak mohla vypadat také". Přestože taková fantazie vede většinou k příjemným pocitům, u některých mladých žen a dívek může skutečně dojít k tomu, že se budou snažit modelky napodobit. V extrémních případech to může vést i kporuchám příjmu potravy. Aktuální výzkum na toto téma byl uveřejněn v časopise Journal of Eating Disorders. Univerzitním studentkám byly na monitoru prezentovány fotografie modelek z populárních časopisů. Výzkumníci současnězjišťovali subjektivně vnímaný sebeobraz studentek. Ukázalo se, že nejlépe studentky hodnotily samy sebe právě v době po zhlédnutí fotografií štíhlých modelek. Nejvýraznější efekt fotografií byl zjištěn u studentek, kterédržely dietu. Ukazuje se, že štíhlé modelky prezentované v médiích nezpůsobují depresivní pocity, ale slouží spíše jako inspirace. Tomu odpovídá i skutečnost, že mladé ženy (a nejen) ony tráví dobrovolně mnoho času sledovánímtěchto modelek.

stručněŽeny si ve srovnání s muži lépe pamatují, jak druzí lidé vypadají. Podle aktuální studie amerických autorů, která vyšla v časopise Personality and Social Psychology Bulletin, byla v tomto směru převaha žen mírná. Větší převahažen nad muži spočívá podle autorů studie v interpersonální citlivosti. Ženy mají lepší paměť než muži pokud jde o fyzické znaky lidí, oblečení, postoj apod. Souvisí to pravděpodobně s tím, že ženy jsou o něco více orientoványna druhé lidi než muži. Výzkum také prokázal, že jak muži, tak ženy si lépe pamatují vzhled žen než mužů.

stručněPřibližně každý čtvrtý člověk na světě má nadváhu. Četnost obézních lidí se neustále zvyšuje, a obezita se tak stává jedním ze zásadních globálních problémů lidstva. Stává se totiž jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Podleodborných odhadů žije na Zemi přibližně 1,7 miliardy lidí s nadváhou, 312 milionů z nich lze označit za obézní (překračující svou optimální tělesnou váhu o více než 13,6 kg). Největší problém představuje nadváha vnejvyspělejších a nejbohatších zemích světa. Nadváha je spojena s řadou zdravotních problémů i kratší průměrnou délkou života.