Školní inspekce chválí vyšší odborné školy

Pouze necelá 4 % základních škol - většinou s rozšířenou výukou některého z předmětů - je možné pozitivně hodnotit za kvalitní péči o nadané žáky. Vyplývá to z Výroční zprávy České školní inspekce (ČŠI) za školní rok 2004/2005. Toto velmi nízké číslo ale není podle náměstka ústřední školní inspektorky Zdeňka Vrhela ve skutečnosti takový problém, jak se zdá. "Zmíněná 4 % škol od nás dostala za péči o nadané žáky jedničku. Zbytek obdržel horší známky, ale neznamená to, že je to absolutně nedostatečné," vysvětlil v Lidových novinách.Na kvalitu vzdělávacího procesu v základních školách podle ČŠI nepříznivě působí fakt, že se ve vyšších ročnících vytrácí pozitivní motivace žáků k učení. "Přístup škol a používané nástroje hodnocení výsledků učení jednotlivých žáků jsou stereotypní a zpravidla neposilují motivaci. Žáci většinou neznali kritéria úspěšnosti a hodnocení jim neposkytovalo dostatečnou informaci o tom, jak práci zlepšit," stojí ve zprávě inspekce.Na většině základních škol se podle inspekce zlepšuje vnitřní klima - nezvyšuje se počet sociálně patologických jevů a nestoupá ani jejich závažnost. "Ředitelé škol považují dosažení tohoto stavu za úspěch, který souvisí především s dobrou kvalitou vytvořeného systému preventivních aktivit ve školách," píše se ve zprávě ČŠI. Inspektoři rovněž konstatovali, že ubývá autoritativního vystupování učitelů vůči žákům. "Žáci byli častěji přizváni k vytváření pravidel života ve škole. Aktivně přispěli k tomu, že téměř v 70 % navštívených škol byly ve školních řádech rovnoměrně zastoupeny práva a povinnosti žáků," uvádí ČŠI. Zmiňuje se ovšem také, že v polovině sledovaných škol sice byly zřízeny žákovské samosprávy, většinou se ale zabývaly jen mimoškolními akcemi a k činnosti škol či způsobu výuky se téměř nevyjadřovaly.U středních škol inspekce konstatovala, že výchovné poradenství a prevence sociálně patologických jevů na nich byly většinou promyšlené a plánované, zaměřovaly se i na mimoškolní aktivity a volný čas studentů a přispěly tak ke zkvalitnění "výchovně vzdělávacího působení škol". Bezprostřední účinnost tohoto působení však nicméně není zřetelná. "Dlouhodobě přetrvává problém kouření a záškoláctví. Téměř polovina žáků navštívených škol připustila zkušenost s užitím drog a 20 % s jejich distribucí," píše se ve zprávě inspekce.Většina středních škol nemá podle inspektorů zpracovány nástroje ani kritéria pro hodnocení kvality vzdělávání a výchovy. "V gymnáziích byl za kritérium úspěšnosti zpravidla považován počet přijatých studentů na vysoké školy, ve středních odborných školách pak uplatnění absolventů na trhu práce. Další aspekty, jako například tvořivé myšlení, pozitivní klima školy, činnostní učení, se v hodnocení objevují jen okrajově," uvádí ČŠI.Zpráva inspekce chválí vyšší odborné školy, jejichž řízení a organizace vzdělávání jsou podle ní téměř bezproblémové, upozorňuje však, že mají problémy získávat studenty. To způsobeno horším postavením absolventů vyšších odborných škol na trhu práce oproti absolventům bakalářského studia vysokých škol, nutností si platit studium a nemožností přejít na vysokoškolské magisterské studium.ČŠI: používané nástroje hodnocení výsledků žáků zpravidla neposilují jejich motivaci.