MENTORINK: DŮLEŽITÝ POMOCNÍK UČITELE

Pokud vstoupí v platnost kariérní řád učitele a s ním se tedy realitou českých škol stane i mentorink, bude povinný pro všechny pedagogy? „Už z podstaty mentorinku vyplývá, že je pro učitele potřebný. Jde o metodu učení dospělých, kdy mentor, který má pro tuto práci v ideálním případě i osobnostní předpoklady, dostatečnou znalost tématu i potřebné vzdělání v mentorských dovednostech, doprovází při učení pedagoga, který potřebuje pro svou práci nějaké další dovednosti nebo si ty stávající prohloubit,“ vysvětluje Alexandra Dobrovolná, zakládající členka České asociace mentorinku ve vzdělávání, lektorka, mentorka a manažerka vzdělávání. „Ve školách, kde je běžné se společně učit, už jsou učitelé na určitou formu kolegiální podpory zvyklí, asi to však doposud berou více neformálně,“ doplňuje.

Ministerstvo školství dodává profesní rámec mentorinku. „Ke stávajícím specializovaným činnostem přibývá v kariérním systému učitelů nová specializovaná činnost - mentor. Tato specializovaná činnost je spojena s kariérním stupněm 3, tedy učitel, který tohoto kariérního stupně dosáhne, může - pokud absolvuje specializační studium - vykonávat specializovanou činnost mentora. Mentor bude svým kolegům zajišťovat podporu a pomoc, kterou využijí ti, kdo o ni budou mít zájem.“

Kdy bude mentorink probíhat? Půjde o součást nepřímé pedagogické činnosti? „Učitel-mentor, který působí v dané škole, bude mít pro výkon této činnosti vytvořen prostor, a to snížením úvazku o tři hodiny,“ sděluje ministerstvo školství. Odpověď Alexandry Dobrovolné je mnohem podrobnější: „Další vzdělávání je dnes nedílnou součástí práce každého profesionála. Avšak i seminářů se někteří pedagogové účastní v rámci své pracovní doby, jiní i nad její rámec. Mentorink by rozhodně měl být součástí nepřímé pedagogické činnosti.

Kolegiální podpora

Z dostupných materiálů i ze zkušeností z jiných oblastí lidské činnosti, kde již mentorink probíhá, plyne, že jde o kolegiální podporu a že „služebně starší“ a především s věcí obeznámení kolegové poskytují mentorink svým kolegům. Jak zajistit, aby se mentorink nestal jen formalitou, něčím, co je potřeba odškrtnout jako splněnou položku? „Po zkušenostech z několika projektů, ve kterých jsme školám z různých krajů poskytovali služby spojené se zaváděním mentorinku, musím bohužel konstatovat, že český člověk dokáže formalitu udělat snad ze všeho. Setkali jsme se i s řediteli, kteří naše mentory přemlouvali i k tomu, že jim zajistí podpis prezenčních listin, hlavně aby po učitelích nic nechtěli a už vůbec jim nechodili do hodin. Pevně však věřím, že škol, kde bude mentorink probíhat pouze formálně, bude minimum,“ doufá Alexandra Dobrovolná. „Všechno záleží na lidech a z našich zkušeností hlavně na vedení škol. Máme zkušenost, že pokud vedení školy podporuje další vzdělávání pedagogů, bere ho jako nedílnou součást úspěšného fungování školy, jeho členové jsou informováni o tom, co je to mentorink, jak probíhá a k čemu slouží, tak mentorink lépe přijímají i pedagogové. Pokud však ředitel školy mentorink jako takový nepodporuje, učitelé ho budou častěji vnímat buď jako nutné zlo, nebo povinnost pro povinnost. Ze zkušeností dále vyplývá, že k úspěšnému zavedení mentorinku do života školy musejí být splněny určité podmínky -informované a mentorinku nakloněné vedení, sdílená představa o kvalitní pedagogické práci, podpora kolegiálního učení, informovanost o mentorinku mezi pedagogickým sborem, zapálení, kvalitní mentoři, kteří jsou za svou práci odměněni a mají možnost supervize. Ideální je, pokud už někdo ze sboru udělal dobrou zkušenost s mentorem a tuto zkušenost sdílí s ostatními.

Školy zajímá, kdo bude mentorink financovat. „Předpokládá se, že učitel, který dosáhne kariérního stupně 3, bude mít příplatek 5000 Kč. Speciálně financován mentorink nebude. Financován z rozpočtu školy může být jen v případě, že si škola,najme‘ externího mentora, který je mimo kariérní systém učitelů,“ sděluje ministerstvo školství. Alexandra Dobrovolná dodává svůj názor na věc. „Sice se už hodně o kariérním řádu hovoří, ale zatím jsem slyšela pouze obecné informace, nikoliv kdo bude co financovat. Pevně však věřím, že i na mentorink budou nějaké finance vyčleněny. Jednou z důležitých podmínek mentorských programů je totiž to, že mentoři nemohou svou práci dělat bez jakékoli odměny. Tím není myšlena pouze finanční odměna za jejich práci, ale vůbec vytvoření podmínek, za kterých bude moci mentorink úspěšně probíhat.

Mentor Z podpora pro celý tým

Umím si představit, že se někteří pedagogové budou mentorinku bránit. Jak může ředitel své učitele motivovat, jak by jim měl přiblížit smysl mentorinku? „V ideálním případě by měla potřeba spolupráce s mentorem vyjít nikoliv od ředitele či vedení školy, ale od samotných učitelů. Každý jednotlivý učitel je zodpovědný za svůj profesní rozvoj a je zodpovědný i za to, jakou formu učení si zvolí. Někdo je schopen nové dovednosti do praxe začlenit sám, někomu druhému to půjde rychleji právě s mentorem. Nicméně je pravda, že ve školách, kde se podařilo kolegiální podporu zavést, byl tento úspěch podmíněn právě podporou mentorinku ze strany vedení školy. Pokud členové vedení školy nepovažují mentorink za užitečný, pak ho většinou nebudou za užitečný považovat ani učitelé. K zavedení mentorinku je tedy nezbytné, aby vedení školy vědělo, co mentorink je, jak mentor pracuje, jaké ke své práci potřebuje podmínky a pomohlo mu je vytvořit. Mentorinku se také lépe daří tam, kde je alespoň nějaká sdílená představa o kvalitě pedagogické práce a učitelé považují práci na rozvoji svých profesních kompetencí za zcela přirozenou součást své práce,“ vysvětluje mentorka Alexandra Dobrovolná.

Je nezbytné, aby mentor měl stejnou aprobaci jako učitel, kterému poskytuje mentorink? Musejí být oba matikáři, tělocvikáři, elementaristi…? „Velmi záleží na tom, v jaké oblasti si klient definuje svou zakázku a cíl,“ myslí si Alexandra Dobrovolná. „Mentorink není poradenství, mentor nemusí umět danou dovednost ani sám,dělat‘, stačí, když ví, jak daná dovednost v praxi vypadá, když je kvalitní. Mentor provází svého klienta učením, řídí především proces, za obsah je zodpovědný klient. Proto ve většině případů mentor nepotřebuje mít stejnou aprobaci jako jeho klient. Pro většinu mentorů v rámci výcviku je to ze začátku velmi překvapivé. Ptají se:,Jak mám pracovat s někým, jehož práci neznám?‘ Velmi brzy však opět ke svému překvapení zjistí, že je to většinou výhoda než překážka. Pokud mentoři pracují s učiteli své aprobace, shodují se na tom, že je pro ně mnohem těžší neradit klientovi a nevymýšlet případná řešení za něj.“

Může mentorink pomoci učiteli, který se cítí ve sboru v izolaci, má problém s komunikací s kolegy, domnívá se, že do sboru nezapadá? „Mentorink v našem pojetí je metoda učení, která má podporovat učitele v rozvoji pedagogických kompetencí. Ve zmiňovaném případě nejde o to, že by učitel měl nějakou vzdělávací potřebu v oblasti pedagogických kompetencí, ale spíše v interpersonálních dovednostech. Jde tedy spíše o zakázku pro kouče či supervizora,“ říká mentorka Dobrovolná.

Pomoc s konkrétním problémem

Jak by mentorink mohl pomoci učiteli, který se potýká s následujícím problémem? Jde o začínajícího, velmi angažovaného druhostupňového pedagoga, který se do své práce hodně „vkládá“, snaží se žákům, jimž dělá třídního, dát co nejvíce je možné. Dostal se do situace, kdy toho žáci začínají zneužívat, a problémy, které byli dříve schopni řešit sami, přesouvají na svého pedagoga. Kromě klasické práce s přípravou hodin a opravou prací žáků pak s nimi řeší různé jejich osobní problémy, konflikty ve třídě, ale i různé provozní věci - ztracené klíčky od šatní skříňky, nefungující čip do školní jídelny apod. -, které si dříve řešili sami. Začíná se cítit vyčerpaný, unavený, zároveň se domnívá, že pokud by žákům nevyhověl, byla by to známka jeho selhání. Jak by s ním mentor situaci probíral, jak by v takovémto případě mentorink probíhal? „V případě, který zmiňujete, se podle mého názoru jedná hlavně o práci s pravidly a budování učících se vztahů se žáky. Těžko se dá nějak obecně popsat, jakým způsobem by mentor s tímto učitelem pracoval. Může to být pokaždé jiné, záleží na mnoha faktorech - na formulaci cíle ze strany klienta, stylu práce konkrétního mentora. Hlavně by ale platilo to, že mentor by s ním situaci moc neprobíral Z neanalyzoval, nepitval, nezjišťoval, kde je problém a proč nastal, ale ptal by se svého klienta, co se potřebuje naučit a jak. Svou spolupráci s klientem by pak směřoval k tomu, aby ho na této cestě jeho učení co nejužitečněji podpořil způsobem, který si klient zvolí,“ říká Alexandra Dobrovolná.

Co by podle Alexandry Dobrovolné školy potřebovaly pro to, aby se mentorink stal přirozenou součástí života učitelů? „Vzdělané mentory, kteří budou pro své kolegy zajímavými a inspirativními osobnostmi, síť podpory pro mentory, včetně možnosti supervidovat svou práci, informované pedagogy, kteří mají zájem pracovat na sobě a svém rozvoji, včetně toho, že jsou schopni alespoň minimální sebereflexe, legislativu umožňující práci s mentorem v rámci pracovní doby, materiální podporu, včetně finanční odměny pro mentory za jejich práci a účinnou informační kampaň k propagaci této formy učení, sdílenou představu o kvalitě pedagogické práce.“

***

Mgr. Alexandra Dobrovolná vystudovala obor český jazyk-dějepis na Filozofické fakultě UP v Olomouci. Od roku 2005 se zabývá zaváděním koučovacího přístupu a mentorinku do škol. V současnosti působí ve Společnosti pro kvalitu školy a v České asociaci mentorinku ve vzdělávání.

Co je mentorink? * Dobrovolná aktivita, do které nikdo nesmí být nucen; * prevence vyhoření a stresu u pedagogů; * kolegiální podpora učitelů; * užitečná forma učení.