Školu řídím srdcem

Historicky první ročník ankety Ředitel roku, jíž byl časopis Rodina a škola mediálním partnerem, vyhrál Jiří Vymětal, ředitel ZŠ a MŠ Svatoplukova v Olomouci. Ač řediteluje teprve druhým rokem, má za sebou už ohromný kus práce. A stále je plný nakažlivého idealismu a nadšení. Posuďte sami.

Už máte v ředitelně gauč? Při nominaci v anketě na Ředitele roku zaznělo od vašich kolegů: „Kdyby měl v ředitelně gauč, tak by tam i spal.“ 

Ředitelnu vnímám jako důležité zázemí pro svoji práci a především místo společného setkávání, takže pořídit si do ní gauč neplánuji. Ten ale ve škole už máme. Je k dispozici na chodbě ve čtenářském koutku. Ale ještě jsem na něm neusnul.   


Co vám prolétlo hlavou, když jste se dozvěděl, že jste nejlepším ředitelem v České republice?

Nepřevzal jsem ocenění nejlepší ředitel, ale Ředitel roku. Nejlepší totiž určitě nejsem – a něco podobného mi šlo v tu chvíli hlavou. Vím, že moje první věta byla: „Vždyť si to nezasloužím.“ Ale pochopitelně jsem byl zavázán všem kolegům, žákům a rodičům, kteří mě nominovali. Ocenění beru jako vyznamenání pro celou školu. Jsem součástí jednoho velkého soukolí, které neuvěřitelně dobře šlape.


Co vás vůbec vedlo k tomu, že jste se stal ředitelem školy? Dnes není výjimkou, že se do konkurzu nepřihlásí vůbec nikdo, neboť ředitel základky je funkce „osamělá a nevděčná“, jak zaznělo při předávání cen Ředitel roku.

Dozrála ve mně potřeba být iniciátorem změn, a to jde nejlépe v této roli. To, že je to funkce osamělá a nevděčná, možná zjistím, až přestanu být nadšený a naivní idealista.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola nebo v online archivu.

Jan Nejedlý