Jak přežít blahobyt

Marian Jelínek je hokejový trenér a kouč. V současnosti individuálně pracuje coby mentální kouč s vrcholovými sportovci a manažery. Napsal řadu knih o motivaci a psychologii sportu. Přednáší také na Katedře psychologie Newton College v Praze.

Máme se materiálně stále lépe, ale přitom se nám nedaří snižovat počet sebevražd, zvyšuje se spotřeba antidepresiv, množí se případy syndromu vyhoření. Co se to s námi děje?

Odpověď je složitější, než se zdá. Myslím, že hlavním důvodem je příliš velký důraz na explicitní prvky našeho života na úkor těch implicitních. Jednoduše řečeno, ve vnějších věcech našich životů jsme udělali jako lidstvo velký pokrok. Nejsem si však jistý, že stejného pokroku bylo dosaženo i ve věcech vnitřních, například v sebepoznání, v práci s emocemi, s neúspěchem, s egem, etikou, morálkou a mnoha dalšími. Prostě, už téměř létáme na Mars, ale neznáme sami sebe. A tento rozpor nese své hořké ovoce.


Marian Jelínek vydal společně s Kamilou Jetmarovou knihu Neztraťte motivaci v době blahobytu (Portál, 2017) https://obchod.portal.cz/psychologie/neztratte-motivaci-v-dobe-blahobytu/      

Odkdy se datuje a v čem spočívá onen bod zlomu, o kterém často mluvíte? 

Bod zlomu nesouvisí až tak s letopočtem jako s mírou hédonismu. A navíc, pro někoho ta míra není zničující, protože s hédonismem umí pracovat. Když si třeba vezmete problém otylosti. Kdo umí pracovat sám se sebou z hlediska výživy, nepodlehne mu, neničí ho. Pokud s tím neumím pracovat, tloustnu, trpím nadváhou a nemocemi s ní spojenými.


Říkáte, že z hlediska potenciálu je dnešní doba úžasná. Nikdo nám nebrání, abychom uměli šest jazyků. Nikdo nám nebrání, abychom měli krásné postavy. Realita je ale jiná. Proč?

Protože vše záleží na nás. Nikdo nám nebrání, ale na druhé straně každý musí umět pracovat sám se sebou, se svými morálně volními vlastnostmi. Je to záležitost volby. A za tu jsme všichni zodpovědní. Neuvědomujeme si totiž, že toužíme po svobodě, ale svoboda bez zodpovědnosti je pro člověka více či méně zničující!  


Jak tedy žít v blahobytu a nenechat se jím zničit?

Pracovat cíleně na výstupech z komfortní zóny, pracovat na limitech našich životů, z mnoha hledisek. Rozlišovat mezi potěšením a radostí, respektive mezi prožitky, které vedou ke krátkodobé emoční dotaci našich subjektivních světů, a mezi prožitky, jež vedou k dlouhodobé emoční dotaci neboli k radosti. Zkrátka a dobře, učit se rozlišovat opravdovou lásku od pseudolásky! 

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola nebo v online archivu.

Jan Nejedlý