Online archiv

Vše nasvědčovalo tomu, že Radim Pešout nebude jen tak ledajaký člověk. Již coby embryo na ultrazvuku se tvářil nezvykle hloubavě a oduševněle. Jeho narození, jak to u výjimečných osob bývá, provázely zvláštní úkazy. Vlak do Poříčan měl ten den dvacet minut zpoždění, zemědělci na poli vykopali bramboru připomínající tvarem lorňon, paní Pešoutové pustilo oko na punčoše a do staré kůlny v rohu zahrady uhodil blesk tak silně, až spadl žebřík u chlíva.

V roce 1212 byla vydána zlatá bula socialistická… Ameriku objevil Sindibád… Císař Josef II. vydal toaletní patent… Křižáky vedl do boje František Křižík… Při demonstraci byl zabit student Jan Oklepal… Vlasovci měli dlouhé vlasy… Na Národní třídě v roce 1989 mlátili studenty černí baroni…

Češtinář Mojmír Bureš byl hrdý na svůj předmět, který právě s červenou propiskou v ruce hájil před mladistvými przniteli. Sešity žáků opravoval v kuchyni, kde jeho manželka Regina připravovala večeři.

Před venkovským stavením zastavilo terénní auto s pražskou poznávací značkou. Do udusané hlíny se zabořily dva vysoké kramfleky a podrážky růžových dívčích tenisek. „Tak vás tu vítám, kočky!“ zahlaholil od vrátek dědeček a zabafal přitom z fajfky.

Přichází to vždy s koncem školního roku. Jmenuje se to pedagogická rada a je to strašné. Poté, co se proberou známky a poklesky žáků, seznamuje nás vedení školy s novými předpisy, oběžníky, směrnicemi a vyhláškami.

Na naší škole se měl konat zápis do prvních tříd. Ředitel Kodejšek se vrátil ze školení ohledně organizace zápisu pobledlý a s třasem v kolenou. Při rauchpauze mu totiž ředitelští matadoři sdělili, že největší potížisti jsou rodiče odmítnutých prvňáčků. Nepřijetí svého potomka považují za těžkou urážku na cti, ne-li přímo za hrdelní zločin. Rozlíceni svým hněvem jsou pak jako mstitelé prorokova vousu schopni na školu poslat inspekci, OSPOD, policii a v ideálním případě i jednotku rychlého nasazení. Nejlepší je tedy přijmout každého a nemít žádný převis žáků.

Z vyšších míst chodí do školy občas rozporuplné pokyny. Na jedné straně má být školní budova zabezpečena proti teroristickým útokům. Proto ředitel Kodejšek za vánoční prémie pro učitele nakoupil čipovací zámky, kamerový systém a ostnatý drát na plot školního pozemku. Na druhé straně se však má škola stát otevřenou demokratickou institucí, kde jsou vítáni rodiče jakož i široká veřejnost. Vyvrcholením tohoto trendu je pak den otevřených dveří. Tedy den, kdy může do školy navzdory kamerám i drátům vstoupit úplně kdokoli, včetně pěchotní kulometné brigády Islámského státu.

Ta třída byla opravdu výživná. Poslední třídní učitel u ní vydržel pouhé dva měsíce a pak si zažádal o předčasný důchod, ač mu ještě nebylo ani dvaatřicet. I další pedagogové zde odmítali učit, a tak jednoho dne zástupce Juha vyřkl památnou větu: „V této třídě budeme muset vyučovat asi jen prostřednictvím dronu!“

Hipster je zvláštní živočišný druh. Vyskytuje se v Karlíně, na Vinohradech, ve Vršovicích, v Holešovicích, na Letné a ještě v několika dalších západních metropolích. Historicky prvním hipsterem nebyl beatnik Jack Kerouac, jak se má všeobecně za to, ale Tóma Hluchoněmec z filmu Tajemství hradu v Karpatech, jehož tvář zdobil kapitální hipsterský plnovous a ještě k tomu jezdil na elektrické skládací koloběžce.

Byl to sen. Živý sen. Zdál se mi po nekonečném dni, kdy zdivočelí žáci lezli ve třídě po zdech, o přestávce se mydlili a kradli si svačiny a při hodině drzými poznámkami narušovali můj výklad o příslovcích.

Život je plný paradoxů. Nikdy jsem netoužil po nebezpečném povolání. Nechtěl jsem dělat krotitele v cirkuse, misionáře u lidojedů ani být provazochodcem či toreadorem. A přece mě osud zavál na místo podobné lanu nataženému nad propastí či šapitó, kde musím každý den vkládat lvovi hlavu do chřtánu. Ano, tušíte správně, vyhrál jsem výběrové řízení a stal se ředitelem základní školy.