Online archiv
Zuby – pohroma huby. Tak zní název příručky Járy Cimrmana, kde slavný polyhistor vyčítá Stvořiteli, že obdařil chrup něčím tak zákeřným, jako jsou nervy. A navrhoval Bohu lepší alternativu – stále dorůstající zubní kopyta, která by nikdy nebolela.
Vánoce jsou za rohem a pulty se prohýbají pod novými knížkami. Samozřejmě i těmi pro děcka a mládežníky. Některé jsou dobré, další chvalitebné a ty ještě další pak výborné. Takže pro srovnání a pestrost od každého něco: Kaprálová, Nikkarin, Brosgolová, Vile. A jako nášup Jaroslav Rudiš a Boris Vian.
Když slyším verše z titulku, hned mi automaticky naskočí pokračování Bezručovy agitky. Báseň jsme se kdysi učili na základní škole. Pamatuji si ji dodnes. I díky tomu jsem si mohla vychutnat vtipnou satiru pánů Černocha a Wimmera při jejich parodické recitaci tohoto opusu.
Jiří Pavlík (22 let) vystudoval Střední školu technických oborů v Havířově. Tři roky se učil automechanikem a pak přidal dvě léta nástavby oboru podnikání, které ukončil maturitou. Nyní už pracuje, ale nedávno byl vyslán jako ambasador učňů za Českou republikou do Bruselu. Konaly se zde oslavy pětatřiceti let projektu Erasmus plus, který ovlivnil život řadě mladých lidí. Včetně Jirky. Jen o Erasmu to ale nebude.
Tato škola se energeticky náročných let bát nemusí. V ulici Českobrodská v pražských Hrdlořezech proběhla rozsáhlá rekonstrukce – místní učiliště se tak stalo první energeticky a uhlíkově pozitivní školní budovou.
Zákaz fyzických trestů ve výchově je na spadnutí. Nebavíme se však o bití dětí, ale o „sebemenším plácnutí“, což vidím jako problematické. Existují lepší a účinnější způsoby, jak dětem a těm, kteří o ně pečují, pomoci.
Pokud by existovaly kurzy velkorysosti a jejich absolventi by ovládli českou společnost, připadali bychom si jako v ráji. Jak to udělat, abychom se takovému stavu přiblížili? Začněme u sebe. Doba adventní nám k tomu dává příležitost.
Termín přihlášek na střední školy se blíží. Je nejvyšší čas poohlédnout se po vhodném oboru, který žákům zajistí uplatnění na trhu práce. Proto vznikl projekt Naučíme vás to opravit, jenž cílí na žáky devátých tříd, které zajímá obor elektro, baví je věci rozebírat a zase složit zpět a zjišťovat, jak fungují.
Drsný film, který si nehraje na žádné velké umění, nýbrž sází na syrovost výpovědi. Jeho tématem jsou – drogy. Město, jak se film jmenuje, je celé natočeno na mobilní telefon (na kvalitě to nepoznáte) a odehrává se během čtyřiadvaceti hodin v Praze.
Svět znaků, symbolů a šifer ožívá v interaktivní světelné expozici, kterou můžete zhlédnout v plzeňské kulturní zóně DEPO2015. Výstava Lovci znaků připomíná jeden z nejvýznamnějších vynálezů lidstva, který bývá často opomíjen – písmo.
Ministr školství se nedávno nechal slyšet, že si učitelé nezaslouží příplatky za suplování – jsou prý přežité a ne všichni učí kvalitně. Jak to vypadá ve skutečnosti? Jsou suplované hodiny opravdu tak královsky placené? Přetahují se učitelé o „supl“? Jaká je podle vás obecně kvalita suplovaných hodin?
Není třeba být jmenovitý, protože problém je obecný. Zkrátka, v jedné základní škole na okraji Prahy cvičili druháci v písance písmenka a cifry. Jeden žáček měl numera trochu šišatější, a tak mu paní učitelka napsala do písanky komentář: „Číslice se ti vůbec nepovedly. Nedal sis moc záležet.“
Co je v dnešní době důležitější, než vzdělání? Moderní časopis určený všem rodičům dětí školou povinných a jejich učitelům přináší aktuální informace ze světa školství, rady, tipy a zkušenosti. Na svých stránkách vyvolává diskuzi s odborníky i s veřejností na polemická témata. V každém čísle najdete rozhovor se zajímavými lidmi, kteří mají ke školství skutečně co říci. Rodina a škola pomáhá najít správnou volbu pro vzdělání další generace.