Online archiv
Letos na jaře jsme poprvé zažili nouzový stav a začali nosit roušky. Kromě mytí rukou, dezinfekce v obchodech a rozestupů na veřejnosti se roušky staly všeobecným poznávacím znakem těch, kdo chrání ostatní před šířením kapének ve vzduchu.
Peníze hýbou světem, a proto bychom s nimi měli umět zacházet. Ze sociologického výzkumu Život během pandemie vyplynulo, že půlce ze tří tisíc dotazovaných domácností během pandemie klesl příjem. Šestatřicet procent domácností má úspory, které by při plném výpadku příjmů stačily zhruba jen na měsíc.
Leopold Králík prožil za katedrou dvaačtyřicet let. Celý život učil na jedné škole na jižní Moravě, a sice na prvním stupni Masarykovy základní školy v Lanžhotě. Jaké byly jeho dojmy, když byl po čase povolán zpět na záskok?
Lze manipulovat s pamětí? Můžeme člověku vsugerovat vzpomínky na něco, co se ve skutečnosti nestalo? Za mnohé mluví případy rozhádaných partnerů, kteří dokážou klamavé vzpomínky implantovat do hlav svých dětí, aby dosáhli zavržení druhého rodiče.
Škola bez poražených je jednou z mála pedagogických knih, která se nezabývá teoretickými koncepty, ale ukazuje praktické zkušenosti a radí, jak je uvést do každodenní školní reality.
Milan Kocmánek (* 1964) absolvoval pedagogickou fakultu v Brně. Od roku 1988 učí na prvním stupni základní školy v Lanžhotě. Kromě pedagogické práce se věnuje kreslenému humoru. Knižně vydal jedenáct svazků svých vtipů, další publikace ilustroval, pravidelně také kreslí do novin a vystavuje. Protagonisty jeho karikatur tvoří často vinaři, rybáři, zahrádkáři, myslivci, politici a pochopitelně také učitelé.
Zazvonil zvonek ohlašující konec velké přestávky. Z kanceláře zástupce ředitele se vyhrnul hrozen nasupených pedagožek a kvapným krokem se rozptýlil do přilehlých učeben.
Sledujete současnou českou prózu? A všímáte si, jak autoři zobrazují tuzemské školství? Převažujícími tóny jsou – bohužel – ironie, jízlivost a deziluze.
Tou určitě v dětství nebyl americký komik Kevin Hart, spíš tou nejmenší a nejtupější, jak o sobě tvrdí v memoárech To nevymyslíš.
PhDr. Jan Svoboda je psycholog s mnohaletou praxí. Svůj profesní život zasvětil mimo jiné budoucím pedagogům. Osobně ho vnímám jako rádce, který mě provází od studentských let. Aktuálně se velmi hodí připomenout třeba jeho knihu Jak obohatit výuku, kurzy (i sebe). A tak jsme si jednoho karanténního rána dali sraz v mé škole v Ostravě-Porubě a povídali si o současné situaci ve společnosti a ve školství zvláště.
Kdo že je tím kulturním vetřelcem? Čtení! Alespoň tak to tvrdí ve stejnojmenné knize literární vědec Jiří Trávníček. „Čtení nám totiž do civilizace proniklo na poslední chvíli. Rozestřeme-li dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo 20. prosince. Drtivou většinu času jsme tak jako lidstvo strávili mimo čtení.“
Máte rádi Asterixe? Pak byste mohli sáhnout třeba po Yakarim. Ti dva mají totiž leccos společného. A v lecčems se liší.
Co je v dnešní době důležitější, než vzdělání? Moderní časopis určený všem rodičům dětí školou povinných a jejich učitelům přináší aktuální informace ze světa školství, rady, tipy a zkušenosti. Na svých stránkách vyvolává diskuzi s odborníky i s veřejností na polemická témata. V každém čísle najdete rozhovor se zajímavými lidmi, kteří mají ke školství skutečně co říci. Rodina a škola pomáhá najít správnou volbu pro vzdělání další generace.