Pierre de la Ravel, pařížský porodník

Antonín DoležalPraha, Galén 2003. 423 s.Děj obsáhlého a velmi čtivého díla je umístěn, a to nikoliv náhodou, do Francie druhé poloviny 18. století. Tehdy se významní porodníci Evropy ještě vzájemně osobně znali, navštěvovali se a zaníceně diskutovali. Snažili sevytvořit z porodnictví vědecký obor a zajistit těhotným ženám bezpečnější porod. Připomeňme alespoň, že v té době žil také významný francouzský porodník André Levret, který mj. zkonstruoval porodnické kleště a celou řadudalších, později zcela samozřejmě užívaných, porodnických nástrojů. Na pozadí autentických politických i společenských událostí doby a s přesným vykreslením reálií, které se týkají těhotných žen a porodů, se odvíjí dramatickýosobní i profesní život hlavního hrdiny, jeho rodiny a přátel. Pierre de la Ravel je však osobou smyšlenou, i když chirurg stejného jména skutečně existoval a posloužil jako inspirace. Hlavní hrdina, jehož život je vymezenfiktivními daty 1742 - 1795, byl vzdělaný a zámožný muž. Ve své profesi pomáhal doslova a do písmene všude, kde bylo třeba, a ujímal se vedení porodů nejen bohatých, ale i chudých žen. Podmínky, ve kterých tehdy ženy přivádělysvé děti na svět, byly většinou skutečně žalostné a neudivuje, že mnoho z nich zemřelo. Nejinak tomu bylo u novorozenců. Zajímavé jsou také osudy nemanželských dětí a jejich matek. Utrpení a sociální izolaci těchto lidí si dnessice neumíme představit, ale měli bychom si ji připomenout. Kniha Antonína Doležala je objemná, ale kdo začne číst, nepřestane, dokud se neprokouše na poslední stánku. Je to strhující a poučná četba, která může korigovat celouřadu našich osobních názorů na současné porodnictví. Je třeba s politováním konstatovat, že mnoho žen zaplatilo svým zdravím či životem nebo zdravím a životem svých novorozeňat za to, aby se jednou staly porody bezpečné. Vsoučasné době se v naší republice hodně na téma porodů diskutuje. Ozývají se hlasy propagující porody v institucích i v domácím prostředí, probírány jsou kompetence porodních asistentek. Kniha proto zaujme nejen těhotné ženy,ale i psychology, kteří se zajímají o práci s těhotnými, o rodinné poradenství, a vůbec všechny, kterým tato problematika není cizí. Antonín Doležal je profesorem Univerzity Karlovy pro obor gynekologie a porodnictví, autoremcelé řady vědeckých monografií a statí. Ve vyšším věku si pak mohl dovolit realizovat i svůj zájem o dějiny lékařství, umocněný mimořádnými jazykovými dovednostmi. Čtenáři jistě přijali s povděkem jeho knižní tituly určenéširší veřejnosti, a to"(Ne) pikantní jazykovědu","Lékařský slang a úsloví"nebo populárně naučný text"Od babictví k porodnictví". Antonín Doležal má dar lehkého pera a píše dál. Perspektivně semáme tedy na co těšit. Panu profesorovi přeji pevné zdraví a dostatek tvůrčího elánu, všem jeho čtenářům pak pěkný a kultivovaný čtenářský zážitek.