Ad O sexuálním zneužívání ženami

Článek K. Brejchové a J. Klimeše Sexuálním zneužíváním trpí dívky i chlapci (Psychologie dnes 4/2004) vzbudil pochvalnou reakci amerického psychiatra českého původu George O. Krizka (Psychologie dnes, 7-8/2004), chválil za věcnýpostoj k sexuálnímu násilí. Ve Spojených státech to prý se zdůrazňováním zneužívání a jeho důsledků přehánějí, každý se tím ohání. Vidí tu podobnost situace v současných Spojených státech se situací v Československu v doběautorova mládí, kdy se každý musel zaklínat Pavlovem. Zdá se, že autor leccos z 50. let pozapomněl. Krizek pak referuje poměrně obsáhle o medializovaném případu ze Spojených států, který vyvolával podle autora nepřiměřenérozhořčení. Učitelka měla sexuální styk s dospívajícím žákem a z tohoto vztahu měla dítě:"Leč všemi litovaný nedospělec, ubohá oběť pohlavně úchylné učitelky, všechny zvědavce odmítl a nikomu se nepodařilo jej přimět kvýkřiku: Paní učitelka mne znásilnila', naopak, při zmínce okolností, za nichž došlo ke zplození dětí, se na jeho tváři vždy rozhostil výraz hrdosti a vzpomínky na prožité sexuální blaho ..."V závěru vzpomíná Krizekvlídně na svého amerického kolegu, rovněž původem z Čech, a cituje pobaveně jeho výrok:"Ženský, která by byla ochotna to dělat se čtrnáctiletým klukem, tý bych zaplatil."Nevím, kde a kdo by ve Spojených státechtakový text Georgi O. Krizkovi otiskl. Zdá se mi nejen morálně neúnosný a pokleslý, ale také nebezpečný. Implikuje totiž, že sexuální vztahy s dospělými si děti leckdy užívají, a tím jim tedy neškodí. To je ovšem scestnáargumentace. Ovšemže jsou děti sexuální bytosti, dokonce v mladším věku nežli v dospívání. Ovšemže dospívající chlapec je biologicky schopen oplodnit ženu a může být na to pyšný. Dospělí však mají legální a morální povinnostpsychologicky a sociálně nezralé dítě před takovou zkušeností chránit. O to víc, když jsou vůči dítěti ve zvláštní pozici moci a odpovědnosti, jakou představuje učitelství. Z tohoto hlediska opravdu byla paní učitelka úchylná.V referovaném případě došlo nejen k legálně a kulturně předčasnému začátku koitální sexuality, ale také k rodičovství dospívajícího chlapce. Jaký z něj byl asi otec a partner? Nevím, zda si G. Krizek položil otázku po kvalitětakového rodičovství. Ať už bychom morální normy jakkoli relativizovali, G. O. Krizek zlehčuje legální normu, a to je nepřípustné. Kladu otázku, proč časopis Psychologie dnes takový příspěvek přijal?