Napište příběh svého života

Že je psaní deníku zábava pro náctileté holky? Přežitek z dob dávno minulých? Kdepak, psát si deník je možná jeden z nejlepších nápadů, který můžete dostat. Pomáhá nám utřídit si myšlenky i vyznat se v emocích.

Držela jsem nedávno v ruce zápisky člověka, který prošel bojišti první světové války. Deník psaný rukou do sešitu, poznámky obyčejného člověka z doby, která možná není až tak strašně vzdálená té naší. Ne když máte v ruce autentické svědectví, pečlivě zapisované a dalšími generacemi uchovávané. Žádná nuda. Litovala jsem jen, že deník není rozsáhlejší…

Psaní deníku se může jevit jako zbytečná ztráta času, je tolik jiných věcí, kterým se můžeme věnovat, než sezení nad prázdnou stránkou sešitu nebo vyzývavě se tvářící klávesnicí počítače. Můžeme se dívat na televizi, číst si detektivku anebo si koneckonců povídat s kamarády. Psát si deník, pokud to ovšem není deník na blogu, je už tak trochu z módy. Aspoň na první pohled. Jenomže podceňovat psaní deníku je velký omyl.

Není deník jako deník, každý deník je svůj a osobitý, tak jako jsou osobití jejich autoři. Někdo píše čistě soukromé poznámky, které nesmí spatřit oko kohokoliv jiného. Jiný ho vědomě koncipuje jako literární nebo myšlenkový odkaz, počítá s tím, že ho někdy někdo zveřejní. Jedno je ale jisté – jako autor deníku se dostáváte do vybrané společnosti filozofů, vědců nebo spisovatelů.

Blahodárné účinky pravidelného psaní poznámek o vlastních zážitcích už objevili i psychologové a vůbec odborníci na osobnostní rozvoj. Když zabrousíte v knihkupectví do uličky s knihami právě o seberozvoji, sebekoučování a podobných tématech,  snad v každé druhé z nich objevíte radu, že si máte vést nějaký druh deníku. Dokonce i v knihách o výživě po vás chtějí, abyste si psali záznamy o tom, co, kdy a v jakém množství jíte. Vedení záznamů pomáhá  terapii, zlepšuje stav lidí těžce nemocných, vyvádí nás ze začarovaného světa deprese, moc našich vlastních slov se už dlouho využívá v cílené terapii psaním. O pozitivech psaní se ve výzkumech přesvědčili pacienti trpící astmatem i lidé s fibromyalgií či s chronickými bolestmi.


Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Psychologie dnes nebo v online archivu.

Kateřina Rodná

Mgr. Kateřina Rodná (1974) je psycholožka a psychoterapeutka, věnuje se individuální a rodinné terapii a poradenství. www.dobryzivot.com