Když si Christine Hartwellová odváděla čtyřletou dcerku ze školky v americkém Georgetownu, všimla si, že je holčička smutná. Zeptala se jí na příčinu a dcerka se jí svěřila, že jí učitelka zakázala kohokoli nazvat „nejlepší kamarádkou“.
Žila jsem s vrahem
Matyáš Zrno, 9/2019
Paní L. vedla poměrně běžný život. Až do jednoho okamžiku před dvaceti lety, kdy pro jejího muže přišla policie. Následoval mnohaletý proces, na jehož konci byl rozsudek za objednanou vraždu nájemnice. Znamenalo to nejen mediální bouři a ponížení, ale i nutnost začít se starat o manželův podnik, o společný činžovní dům a také o nespočet právních záležitostí spojených se snahou jeho jméno očistit. Ale když se před deseti lety podařilo dosáhnout jeho předčasného propuštění („odseděl“ si deset let), začaly se vkrádat první pochybnosti. Proč se chová tak zvláštně? Neudělal to nakonec opravdu on? S kým to vlastně dvacet let žila?
Je prvního září a děti vyrážejí do školy. A tím pádem nastává i doba stravování ve školních jídelnách či bufetech.
Že je mezilidská komunikace základem dorozumívání a klíčem ke vztahům, už víme. Toužíme sdělovat si pocity, zážitky i informace. Sdílení informací by mělo přinést nějakou hodnotu. Jenže nezřídka se stává, že jsme jimi zahlceni. Naučme se naslouchat a naučme to i své děti. Naslouchající lidé jsou totiž mnohem oblíbenější než ti, co nezavřou pusu…
Čím víc člověk dokáže odpouštět, tím je zdravější.
I koření je součástí zdravé stravy. Přestože jeho vliv můžeme podceňovat, stojí za to se na jeho účinky podívat blíž.
Pracovní činností strávíme většinu svého bdělého dospělého života. Spolu s hrou a učením tvoří práce základní druhy lidských činností, které životu dávají smysl. Smysluplná práce představuje jednu ze základních podmínek životní spokojenosti v průběhu celého života. Práce, která má cíl, smysl, hodnotu a význam, je z hlediska psychického i fyzického zdraví velmi prospěšná. Jenže co když se naopak stane zdrojem stresu?
Že dívky dospívají rychleji než chlapci, je známá věc. V určitém věku si toho nelze nevšimnout.
Poradna září
Kateřina Rodná, 9/2019
Dobrý den, ráda bych se touto cestou zeptala, co vidíte jako nejlepší řešení mé situace.
Chceme jen tvé dobro
Kateřina Rodná, 9/2019
Znáte situace, kdy se někteří z členů rodiny urputně snaží páchat dobro za zády jiného rodinného příslušníka? Obvykle to myslí upřímně. A nepochybují o čistotě svých úmyslů. Dost často se ale ukáže, že se jejich snaha nakonec nějakým nečekaným způsobem zvrtla.
Docent Marek Preiss je klinický psycholog, který pracuje jako vedoucí oddělení klinické psychologie v Národním ústavu duševního zdraví, přednáší na New York University of Prague a k tomu je výcvikovým vedoucím a supervizorem v Rafael Institutu, který se zabývá léčbou a prevencí psychického traumatu. Povídáme si s ním o transgeneračním traumatu, o důležitosti ctností v životě, o tom, že Američané jsou poctivější, ale Češi si víc pomáhají, kdo mu chodil do ordinace před dvaceti lety a kdo nyní a že ho vůbec nepřekvapují zprávy o špatném zacházení s pacienty na některých odděleních psychiatrických nemocnic.
Původně to byla strojní traktorová stanice v Držovicích u Litoměřic. Teď je tu sýrárna a kozí farma se třemi stovkami koz. Jakub a Jana Laušmanovi přitom pocházejí z Prahy, z Letné a Strašnic. Ale před dvaceti lety se rozhodli, že budou chovat kozy. Jsou jedněmi z mnoha mladých lidí z města, kteří se odhodlali změnit svůj osud a odstěhovat se na venkov. Ne do satelitního městečka, ale na opravdový venkov. Může se Pražák stát venkovanem? Jak je přijímají místní? A dokážou se uživit jako farmáři?