Online archiv
Do jaké míry platí, že „každý svého štěstí strůjcem“? A nakolik se lze spolehnout na to, že nám přitom někdo nebo něco pomůže? Můžeme tuto pomoc sami ovlivnit? A pokud ne, má přesto smysl věřit, že zázračně přijde?
Na pár dní se schovat do naprosté tmy, jen se svými pocity, myšlenkami a vzpomínkami. V některých tato představa vzbudí strach, v jiných volání. Jaký má tma vliv na náš mozek? A pro koho vhodná není?
Psychoterapeutické služby jsou důležitou preventivní i léčebnou součástí našeho života. V poslední době ale slýcháme o kauzách zásadního porušení důvěry ve vztahu mezi lékařem a pacientem či terapeutem a klientem. Dochází ke zneužívání pozice moci nebo k duálním vztahům. Jaká jsou klíčová etická pravidla, na nichž pomáhající profese stojí?
Co je to domov? Výzva nespočívající pouze v určení místa pobytu, ale celé naší existence. Jako by byla v mnohém naléhavější než dříve. V minulosti byl ideál domova spojen s touhou po přežití. V průběhu dějin se přetavoval do obrazu pohodlného útočiště, v němž nám není zima, kde je co jíst, kde můžeme něco budovat a rozvíjet. Jak je to s domovem v době nadbytku? A také v době migrační, finanční, klimatické a ekologické krize, válečného stavu či pandemie?
Žít s vědomím, že někam patříme, že někde je naše bezpečné místo, se v této době celospolečenské úzkosti stává čím dál větším luxusem. Alespoň jednou týdně mohou někteří zakoušet pocit přijetí a důvěry na nedělní bohoslužbě.
V devíti letech se rozhodl opustit matku, bezpečí a pohodlí domova. Přijal život mnicha. Následně si osvojil postoj poutníka, který nám připomíná, že jsme neustále na cestě a v pohybu. Za mír nachodil tisíce kilometrů. I přesto, že by mohl holistický myslitel SATIŠ KUMÁR odpočívat, stále si udržuje aktivistického ducha.
Psychická onemocnění v České republice stále zůstávají do značné míry tabu. Nahlížení na ně navíc ovlivňuje to, jaké požadavky klade společnost na jednotlivce na základě jejich genderu. Sociálně konstruované rozdíly v rolích mužů a žen i jejich společenské postavení tak přispívají k odlišnostem v duševním zdraví, v přístupu k hledání pomoci i v reakcích těch, kdo péči poskytují.
V rozhovoru s psychiatrem VOJTĚCHEM CINKEM boříme mýty o psychedelikách jako spouštěčích psychóz i romantické představy západní společnosti o divokých šamanech z And, kteří žijí pouze spiritualitou.
Zkušenosti s látkami jako LSD, lysohlávky, ayahuasca, MDMA nebo ketamin má v Česku každý desátý člověk. Psychedelika zažívají renesanci, a proto je nezbytné, aby odborníci i veřejnost měli k dispozici kvalitní informace. Vzdělávání je klíčem k tomu, aby psychedelická zkušenost byla pozitivní a léčivá, nikoli zraňující či traumatizující.
„... with tangerine trees and marmalade skies,“ zpívají The Beatles v hitu „Lucy in the Sky with Diamonds“, o kterém se hlasitě šeptalo, že je Lennonovým poetickým převyprávěním jeho psychedelického tripu. Koneckonců stačí přečíst velká písmena v názvu písně. Psychedelická zkušenost může přinést barevné výjevy, ale i hořkou příchuť a ponor do stínů.
Při užívání psychedelik, jejichž legalizace je až na výjimky v Česku zatím v plenkách, lidé často zakoušejí intenzivní stavy s velkým terapeutickým potenciálem i náročné prožitky. Je důležité, aby tyto zkušenosti byly správně začleněny do každodenního života. Bezpečné prostředí pro podporu takového léčebného procesu a redukci negativních dopadů nabízejí Skupiny psychedelické integrace.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.