Online archiv

Moderní umělci jsou choromyslní, nebo si z nás dělají blázny, domníval se Adolf Hitler a byl rozhodnutý s tím něco udělat. Když se dostal v roce 1933 k moci, byla díla moderních německých a světových umělců odstraňována z veřejných sbírek, degradována nálepkou „zvrhlé umění“ a jeho protagonisté perzekvováni. Pokud byste se domnívali, že byl Hitlerův extrémní názor v Evropě ojedinělý, mýlili byste se. Že nebyl cizí ani našemu, zdánlivě tolerantnímu, prostředí, o tom svědčí reakce české odborné lékařské veřejnosti na mezinárodní výstavu Poezie 1932, které se účastnili čeští, francouzští a němečtí surrealisté.

Stejně jako ve společnosti, i ve světě filmu se postavení žen proměňuje. Hrdinky se stále častěji ocitají v centru zájmu, avšak výčet aktuálních titulů zaměřených na ženský pohled přece jen vykazuje určitý neveselý vzorec.

Lídršip je mnohem širším souhrnem dovedností, než si řada lidí uvědomuje. Když se o tomto tématu bavím se sportovci, často mi odpoví: „Já nerad dělám před ostatními nějaké proslovy, takže lídrem ani být nechci.“

Pavel Hrdina je podnikatel a otec pěti dospělých dětí, který vybudoval úspěšnou firmu a objektivně dosáhl všeho, čeho si společnost cení. Už před časem však přišel na to, že cesta vzestupu je jen půlkou životního příběhu. Chce-li být muž šťastný, musí přijmout i svou slabost a nebát se být zranitelný. Jedině pak se nestydí plakat, umí se smát a dokáže hluboce milovat ženu.

O tom, že je dobré se s nikým nesrovnávat, asi slyšel už každý z nás. Málokdo ale odolal tomu, aby ho srovnávání s jedinci, kteří jsou (alespoň údajně) úspěšnější, občas tak trochu nedeptalo. Jak z toho ven a co nám o úskalích i prospěšnosti srovnávání říká psychologie?

Mají ženy zájem stávat se psycholožkami a mají stejné příležitosti jako muži? Jak se uplatňují ve vedoucích funkcích v institucích, které se psychologií zabývají? Pozice žen v oboru se v průběhu let proměňuje. Jaká je situace dnes?

Není to tak dávno, co bylo mateřství považováno za biologickou danost. Dnes je často doprovázeno bolestnými prožitky a řadou negativních emocí. Jak být vyrovnanou matkou a nacházet bezpečí, uvolnění a skutečnou sounáležitost ve vztazích?

Ženské identifikační vzory a archetypální obrazy se v průběhu dějin mění – některé se vytrácejí a pak se znovu vracejí, další zůstávají v centru pozornosti neustále. Každá doba si je však vykládá jiným způsobem.

Na hrdinství lze pohlížet jako na výjimečné chování, které se děje dobrovolně a ve prospěch ostatních lidí, nese značné riziko, zahrnuje oběti a je vykonáváno bez očekávání osobního zisku.

Psychoanalytik Jan Šikl v osobním pohledu na to, kdo je to silná žena, nabízí několik archetypových situací, a především zdůrazňuje, že obraz ženy hrdinky je dynamický a proměnlivý.

Možná nás fascinuje myšlenka, že jsou mezi námi ženy, které mají intenzivní kontakt s něčím, co přesahuje naše běžné myšlení a dovednosti. Můžeme jim říkat třeba kouzelnice, čarodějky, vědmy nebo věštkyně. Proč jsou tak výjimečné? A můžeme být jako ony?

Co žena potřebuje, aby mohla v dnešním světě žít přirozeně a zůstat sama sebou? Jak podpořit vlastní ženské zdraví a sebevědomí? Odkud čerpat zdroje energie, moudrosti i síly?