Online archiv
Ve druhé polovině 19. století se na pařížské psychiatrické klinice Salpêtrière prováděly dnes již těžko představitelné experimenty na ženských pacientkách označovaných za hysteričky. Z doby rodící se vědy o duševním zdraví, kdy na sebe narážely racionalita i pověry, zpátečnické stereotypy i technologické pokroky, se zachovala unikátní svědectví – a hlavně fotografie.
Představte si, že jste dítě a běháte po rozkvetlé louce. Jste ve voňavém lese plném zpívajících ptáků. Hrajete si v potoce. Skáčete do kaluží. Hladíte malého králíčka. Jak se cítíte?
Mnoho lidí zažívá v souvislosti s pandemií strach, nejistotu a zvýšenou úzkost. Ne každý umí tyto nepříjemné stavy a emoce účinně zpracovat, často hledáme různé možnosti úniku, a toužíme po rychlé úlevě. Jak lépe zvládat stavy úzkosti pomocí vůní?
Úzkost a napětí mohou vést až ke vzniku závislostí. Úlevu nabízejí různé relaxační techniky. Třeba klasický autogenní trénink nebo jiné typy práce s tělem, například progresivní svalová relaxace podle Jacobsona.
„Závislost je cokoli, co krátkodobě vyřeší naši bolest, prázdnotu, úzkost či strach, ale dlouhodobě ublíží nám či našemu okolí,“ říká lékař a spisovatel Gabor Maté. Co když je naší závislostí práce? Jak s ní můžeme nakládat v rámci terapie?
Bez absolutna se skoro nedá žít. Mladý voják stojí sedm hodin v zákopu, třináct metrů od něj další, a tak to jde po celé frontové linii v první světové válce. Tento chlapec, téměř ještě dítě, je poprvé v rozhovoru se sebou samým, jenž je krutě opravdový. Nad problémem našich závislostí se pro psychologii dnes zamyslela česká filosofka a fenomenoložka Anna Hogenová.
Mobil bereme do ruky v průměru šedesátkrát za den. Mnoho z nás po něm sahá téměř automaticky – když pociťujeme nudu, nebo naopak stres, prožíváme náročnou emoci, nebo prostě jen ze zvyku. Co můžeme udělat pro to, abychom svůj telefon
používali vědoměji?
„SLOŽITÁ SITUACE BĚHEM PANDEMIE ZASÁHLA TY NEJZRANITELNĚJŠÍ, SOCIÁLNĚ SLABŠÍ RODINY S MALÝMI DĚTMI. POTÍŽE LIDÍ Z RIZIKOVÝCH SKUPIN
SE JEŠTĚ PROHLOUBILY, AMBULANCE MÁME PŘEPLNĚNÉ,“ ŘÍKÁ PROFESOR MICHAL MIOVSKÝ, PŘEDNOSTA KLINIKY ADIKTOLOGIE VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE A 1. LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY.
Každý z nás někdy prošel větším či menším traumatem, ale obvykle se po čase vrátíme k běžnému životu. Když ale trauma přeroste do posttraumatické stresové poruchy, stává se, že se nečekaně zachováme iracionálně.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.