Online archiv
VLADIMÍR CHRZ již několik desetiletí zkoumá souvislost příběhů a psychologie. Zeptali jsme se ho, jak jeho bádání konkrétně vypadá a jak se podle něj vztahuje k lidské existenci.
Jaké možnosti skýtá model vycházející z narativní a systemické terapie nazvaný Otevřený dialog při práci s rodinou, v níž se objeví neobvyklé a ohrožující projevy chování dospívajícího?
Do terapeutické místnosti v útrobách kostela svatého Václava v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice třikrát týdně přicházejí klienti – většinou závislí na alkoholu nebo na drogách –, aby při práci s biblickými texty udělali další krok na cestě k uzdravení. Věnuje se jim lékař, teolog a psychoterapeut Prokop Remeš, který v léčebně svou metodu existenciální hagioterapie provozuje od roku 1992.
Poetoterapie je všudypřítomný fenomén, který obklopuje i ty z nás, kteří o tom zatím nevědí. Básně jsou nevysvětlitelné a rozumem nezachytitelné a právě to je část jejich léčivého potenciálu. Když přijmeme jejich hudebnost, rytmičnost a nesmyslnost, mohou nám v životě i v terapii přinést radost a otevřít nové obzory.
Proč v pohádkách často uspěje ten, od něhož to nikdo nečeká? Někteří badatelé vznik řady typických pohádkových motivů datují už do doby bronzové. Pokud jsou tyto motivy tak staré a v mnoha různých pohádkách se v obměnách opakují, lze se domnívat, že nasycují dávné lidské potřeby a vypovídají o lidech něco hlubokého. Proč je tedy pohádkový hrdina často hloupý?
Nové Centrum duševní rehabilitace v Berouně patří k nejpokrokovějším ve střední Evropě. Nabízí přívětivé prostředí, specifické terapeutické metody a komplexní přístup k pacientům. Unikátní psychiatrické a psychoterapeutické zařízení je umístěno v rámci Rehabilitační nemocnice Beroun, která je součástí zdravotnického holdingu AKESO. Jak to v centru vypadá?
O digitální terapii, boření stigmatu v oblasti duševního zdraví nebo o transgeneračním přenosu zranitelnosti jsme hovořili s profesorem JÁNEM PRAŠKEM z berounského Centra duševní rehabilitace.
Jaké vzorce se často opakují u párů, které přijdou na terapii? A jak nás může ohledně mezilidských vtahů inspirovat křeček?
Společnost vytěsnila smrt z každodenního života. O to traumatičtější je pak setkání s ní. Pozůstalí často potřebují pomoc, ale nespadají do běžných psychoterapeutických služeb.
Příkladem, na němž lze ukázat dopady výzkumu duševního zdraví, který je slepý k odlišnostem lidí, ať už jde o gender, pohlaví, nebo věk, je attention-deficit / hyperactivity disorder, tedy ADHD. Tato porucha je u žen, respektive u dívek, diagnostikována výrazně méně často než u chlapců. V dospělosti se však rozdíly zmenšují. Jsou důvodem tohoto rozdílu opravdu odlišnosti dané pohlavím či genderem, nebo jde o to, že u žen jsou symptomy brány jako „nestandardní“ a věda s nimi nepočítá?
ANDREAS WEBER nám nabízí možnost podívat se nově na všechno živé. Svůj přístup nazývá poetická ekologie. Navrhuje, abychom na organismy nahlíželi jako na subjekty. Obhajuje radikální nedualistické chápání přírody, v jehož jádru leží touha všech živých věcí – od nejjednodušší buňky po lidskou bytost – spojit se v procesu vzájemné transformace.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.